skip to Main Content

Tisková zpráva je částečně reakcí na tiskovou zprávu Hnutí Duha z 26. ledna 2021, varující před plošnými výsadbami douglasky.

Douglaska tisolistá představuje dřevinu, jejíž ekologický ekvivalent v evropských podmínkách v podstatě chybí. V současné době je její zastoupení v českých zemích na úrovni cca 0,25 %. V poslední době zájem o její pěstování roste v souvislosti s velkoplošným odumíráním domácích druhů, především smrku ztepilého. Za poslední dvě dekády bylo o jejím pěstování a vlivu na životní prostředí shromážděno velké množství údajů, umožňujících (1) její racionální pěstování, (2) zamezení nežádoucím environmentálním dopadům a vyloučení běžných rizik a (3) využití produkčních, ekologických i environmentálních funkcí v lesních ekosystémech/porostech. O všech těchto aspektech jejího pěstování a případných rizikových aspektech v hospodářských lesích máme nyní k dispozici více podkladů než u většiny domácích dřevin.

Je možno zodpovědně posoudit její přínos pro produkci lesů a pro zpracovatelský průmysl. Produkce douglasky je nejvyšší ze všech pěstovaných dřevin mírného pásma, využitelnost dřeva je pak plně srovnatelná se smrkem, v řadě aspektů jej pak předčí. Dopad na půdní prostředí a biodiverzitu je nižší než v případě domácích jehličnanů na nepůvodních stanovištích, především smrku a borovice. Lesnický výzkum pak doporučuje vesměs její pěstování v příměsi ve výši 10 – 30 % v případě využití jako hlavní hospodářské dřeviny, pěstování monokultur není v žádném případě doporučováno. Předpokládaná rizika, především dopad na biodiverzitu, jsou v případě smíšených porostů minimalizována. Stabilizační funkce douglasky je prokázána bez pochyb, případy jejího abiotického poškození nelze vyloučit, stejně jako buku a dubu. Pro minimalizaci rizika zavlečení škůdců je striktně doporučování využití domácího, již ověřeného reprodukčního materiálu.

Mimo jiné se dobře zmlazuje přirozeně a v evropském kontextu je hodnocena jako zdomácnělá dřevina s všestranných přínosem. Její případné „invazivní“ chování je v hospodářských lesích lehce eliminováno běžným lesnickým hospodařením. Téměř hysterická reakce některých environmentalistických kruhů na její využití v hospodářských lesích, mimo (přísně) chráněná území, je na základě vědecké analýzy v evropském kontextu neopodstatněná.

Předsednictvo ČAZV, zastoupené předsedy všech zřízených odborů ČAZV, vyjádřilo tomuto prohlášení podporu.

 

Odbor lesního hospodářství ČAZV
Zpracoval prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., předseda OLH ČAZV, místopředseda předsednictva ČAZV

Zpátky nahoru