skip to Main Content

Československá akademie zemědělská (ČAZ) byla založena 28. prosince roku 1924. Letos si tak připomínáme 98 let od jejího založení. Cíle, které měla ČAZ při svém vzniku, převzaly všechny její následnické organizace včetně dnešní České akademie zemědělských věd (ČAZV). Základním posláním ČAZV je ovlivňovat vědeckou úroveň výzkumné činnosti a vzdělávání napříč všemi obory zemědělství, potravinářství a lesnictví, pečovat o její soustavný rozvoj a popularizovat získané vědecké poznatky.

Za tímto cílem sdružuje ČAZV pracovníky zemědělského výzkumu, vývoje a vzdělávání, jakož i praktiky v oboru. ČAZV vydává 11 recenzovaných vědeckých OPEN ACCESS časopisů, ve kterých jsou publikovány vědecké práce českých i zahraničních autorů s tématikou zemědělství, lesnictví, potravinářství, veterinárního lékařství, vodního hospodářství a souvisejících oborů. Reprezentuje vědeckovýzkumnou a akademickou obec navenek, a to jak v ČR, tak i ve vztahu k zahraničí a úzce spolupracuje se Slovenskou akadémiou podohospodárskych vied (SAPV).

Historický pohled na vznik ČAZ
Před vznikem ČAZ se problematikou zemědělství zabývaly (pouze) sekce průřezových vědeckých společností (např. sekce při Masarykově akademii práce). Ve slavnostní řeči ministra zemědělství Dr. M. Hodži při založení Akademie (28. prosince 1924
v Praze) byly zdůrazněny potřeby vzniku specializované vědecké platformy, nezbytné pro další rozvoj zemědělské teorie a praxe a dále byly připomenuty badatelské výsledky nejvýznamnějších osobností (prof. B. Erben, prof. J. Stoklasa).

V roce 1914, těsně před 1. světovou válkou, uspěl prof. Dr. Julius Stoklasa s rozšířenou koncepcí založení České akademie pro vědy zemědělské (ČAZ). Na slavnostní přednášce
v zemědělské sekci sjezdu českých lékařů a přírodozpytců dokázal přesvědčivě vylíčit „kulturní význam specializované zemědělské akademie” a argumentovat již předtím hojně kritizovanou skutečností, že „…v rámci České akademie jest vědecká práce zemědělská úplně přehlížena”. Tehdy se podařilo zvolit přípravný výbor pro založení ČAZ, jehož aktivity však přerušila válka. Přípravný výbor pro založení ČAZ se postupně transformoval na devítičlenný tzv. Zakladatelský sbor, který zahájil práce na přípravě statutu Akademie.

ČAZ byla založena dne 28. prosince 1924. Hlavním smyslem její činnosti bylo podle zpráv v dobovém tisku ”pracovati vědecky na prohloubení zemědělství a organizovati práci vědeckou v tomto oboru a v našem národě. Členství jest poctou za zásluhy
o zemědělství a vědeckou práci zemědělskou. Nová učená společnost se má stát pracovním souručenstvím všech vynikajících osob, usilujících o pokrok čs. zemědělství
“ (Dr. M. Hodža).

Československá akademie zemědělská, která byla po švédské a francouzské akademii třetí nejstarší v Evropě, soustřeďovala zemědělské badatele, spisovatele, publicisty a vynikající zemědělské praktiky. Její působnost zasahovala veškeré zemědělské obory v rámci ČSR. Akademie měla v prosinci 1924 celkem 203 plnoprávných členů, z nichž více než polovinu tvořili zemědělští badatelé a vědečtí pracovníci, ostatní se rekrutovali z řad vzdělaných zemědělců z praxe, publicistů a vedoucích odborných úředníků ústředních zemědělských korporací a úřadů.

Dnes má ČAZV 741 členů ve 12 odborech a v roce 2024 oslaví ČAZV 100 let výročí svého založení.

Vývoj log ČAZ a ČAZV:

 
Logo ČAZ                                    

Logo ČAZV

Pamětní medaile ČAZ

Zdroje:
MIHULKA, Stanislav a kol., Československá akademie zemědělská a její nástupnické organizace 1924 – 2004, Praha, 2004
www.cazv.cz

Zpátky nahoru