V úterý 21. 3. 2023 se ve Velkém sále Domu zemědělské osvěty konal zábavně-naučný seminář pro žáky 2. stupně základních škol na téma „Precizní zemědělství“, jehož garantem byl odbor OEŘSI. Semináře se zúčastnili žáci 8. třídy základní školy Červený vrch na Praze 6, místostarostka Prahy 6 pro oblast školství a investice ve školství Ing. Mariana Čapková, MBA, Ing. Petra Kalášková z Odboru precizního zemědělství Ministerstva zemědělství a řada dalších hostů.
Mgr. Jan Radoš je absolvent oboru geografie a regionální rozvoj Západočeské univerzity v Plzni a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Ve své praxi se zabývá veřejnou politikou, financováním a řízením politiky výzkumu a vývoje, programovým a projektovým managementem. V minulosti se věnoval monitoringu a evaluaci veřejných výdajových programů a politik.
Na čem v současné době pracujete?
V současné době se nacházíme v přechodném období Společné zemědělské politiky (SZP). Probíhá schvalovací proces Strategického plánu a příprava na implementaci SZP, končí realizační období Koncepce zemědělského výzkumu 2016-2022, pracujeme na nastavování poradenského systému a věnujeme se rovněž přípravě koncepce resortního vzdělávání. Připravujeme také nový program účelové podpory. Chystáme se do budoucna více věnovat tématu moderních technologií a precizního zemědělství, resp. smart zemědělství v širším pojetí se zahrnutím nejen technologií v oblasti rostlinné výroby, ale také v živočišné výrobě, ale i v oblasti produkce potravin. V květnu jsme také vyhlásili podporu pro výzkumníky a výzkumnice přicházející z Ukrajiny kvůli válečnému konfliktu, aby se mohli zapojit do realizovaných projektů programu Země.
Na co se bude zaměřovat podpora výzkumu v budoucnu?
V posledních dvou letech jsme intenzivně pracovali s kolegy z ČAZV a dalšími významnými odborníky na nové Koncepci zemědělského výzkumu 2023-2032. Nová Koncepce bude reagovat na současné potřeby a problémy zemědělské praxe a nové výzvy definované v Zelené dohodě pro Evropu a návazných strategiích zejména ve Strategii Od zemědělce ke spotřebiteli atp. V Koncepci jsme definovali tři klíčové oblasti, a to oblast bioekonomiky, smart zemědělství a globální změny v biosféře. Nyní prochází Koncepce procesem připomínkování, posouzením Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a nejpozději do konce roku by měla být schválena vládou.
Jak chcete Koncepci realizovat a jaké využijete nástroje?
Klíčovým nástrojem podpory resortního výzkumu bude nový program účelové podpory, na kterém právě pracujeme. Měl by přímo navazovat na v současné době končící Program Země 2017-2025. V květnu se chystáme vyhlásit poslední veřejnou soutěž zaměřenou na aktuální potřeby státní správy. Do konce roku 2025 bude pak pokračovat realizace výzkumných projektů.
Jak by měl vypadat nově připravovaný program?
O tom v těchto týdnech intenzivně diskutujeme. Návrh programu stejně jako Koncepci chceme připravovat participativním způsobem se zapojením relevantních partnerů do diskuze. Tematicky bude určitě vycházet z již zmíněné Koncepce. V jednotlivých veřejných soutěžích pak plánujeme více tematicky cílit na aktuální a prioritní témata. Koncepční nastavení bymělo být obdobné jako u programu stávajícího, a to kombinací „top-down“ a „bottom-up“ přístupů. Jinými slovy částečně budou vymezena konkrétní témata nebo okruhy výzkumných potřeb, ale z části bude nechán prostor pro uchazeče z řad výzkumných organizací i firem, aby přišli s tématy vlastními.
Jsou kromě připravovaného programu MZe i další zdroje pro financování nové Koncepce?
Příležitostí i finančních prostředků v relevantních tématech bude více než v předchozích obdobích. Připravovaná Koncepce je nadresortní povahy. Bude naplňována nejen nástroji a zdroji Ministerstva zemědělství, ale také zdroji ostatních poskytovatelů finanční podpory na výzkum a vývoj z národních zdrojů. Rovněž chce výzkumné organizace vybídnout a podpořit ve větším zapojení do evropských projektů, zejména do výzev evropského programu Horizon Europe. Hlavními benefity mezinárodní spolupráce a zapojování do mezinárodních projektových týmů jsou kromě získání zahraničních zdrojů také navázání a rozvoj výzkumných partnerství. Bohužel úspěšnost našich výzkumných institucí nebyla až na výjimky příliš vysoká. S tím se ovšem potýkají i instituce aktivní v jiných oborech. Do budoucna by bylo skvělé i větší zapojení soukromých zdrojů do výzkumu. Chtěli bychom v novém programu více upoutat pozornost firemního sektoru, aby se firmy více zapojovaly do projektových konsorcií a měly ambici společně se s výzkumnými organizacemi podílet na výsledcích včetně jejich přímého uplatnění v praxi. Pochopitelně tam vidíme bariéru v podobě nižší míry financování díky evropským pravidlům. I přesto může být zapojení firem do spolupráce velkým přínosem. Máme v Česku řadu inovativních firem nejen například v oblasti precizního zemědělství, které disponují unikátním know-how a jsou leadery v oboru. Navázání a rozvoj spolupráce s výzkumnými organizacemi může být pro obě strany přínosné.
Jak chcete podpořit přenos výsledků do praxe?
Transfer znalostí je poměrně komplikované téma. Z pohledu poskytovatele se budeme snažit vytvářet příznivé podmínky, včetně finanční podpory, aby k tomu mohlo dojít. V nastavení programu chceme preferovat aplikované výsledky. Základním předpokladem je podpora výzkumných témat reflektující současnou a nejlépe i budoucí potřebu agrárního sektoru. Jednou z dalších oblastí podpory přenosu znalostí do praxe je systém odborného zemědělského poradenství. Zde chci také zmínit, že ČAZV vydává jedenáct recenzovaných odborných časopisů v režimu „open access“. I to může napomoci šíření výsledků zemědělského výzkumu. V tomto případě spíše směrem k odborné veřejnosti.
Jaký je vývoj v oblasti zemědělského poradenství?
Největší změna přichází s požadavky Evropské komise na nastavení tzv. Zemědělského znalostního a inovačního systému (AKIS – Agricultural Knowledge and Innovation System). Kromě „tradičního“ pojetí by měl být kladen větší důraz na intenzivnější výměnu znalostí mezi jednotlivými klíčovými aktéry, tedy mezi zástupci výzkumné sféry, zemědělské praxe a veřejné správy.
Jak budete poradenský systém podporovat?
V této oblasti jsou připravovány nové aktivity a nástroje. Novým prvkem je zavádění podpory tzv. certifikovaným poradenským subjektům. K udělování certifikací pro poradenské subjekty je akreditován Ústav zemědělské ekonomiky a informací jakožto výkonná složka poradenského systému. Cílem by mělo být lepší procesní ukotvení poskytovaného poradenství včetně kontrolních a evaluačních mechanismů. Tím by se měl zlepšit rozsah kvality poskytování poradenských služeb. Uvědomujeme si, že právě poradenství musí hrát silnou roli při zavádění nových opatření, zejména v souvislosti s naplňováním cílů Strategického plánu SZP. Dobrou zprávu v této souvislosti je příprava intervencí a plánovaná přímá podpora oblasti poradenství z evropských zdrojů. Naším úkolem na MZe je nyní kromě nastavení pravidel i zajištění efektivního systému financování. Zejména se musí projednat nastavení současných národních dotačních titulů podporující poradenství a jejich budoucnost, a to s ohledem na narůstající tlak na veřejné finance. Cílem je nástroje podpory poradenství více integrovat, nikoliv výrazně omezovat.