Rozhovor s editorem časopisu Journal of Forest Science prof. Ing. Vilémem Podrázským, CSc.

Časopis Journal of Forest Science (JFS) je vydáván od roku 1954, letos tedy slaví své 70. výročí. Je to jeden z nejvýznamnějších vědeckých časopisů s lesnickou vědeckou tématikou ve Střední Evropě a nejvýznamnější v České republice. K příležitosti jubilea časopisu přinášíme rozhovor s jeho editorem prof. Ing. Vilémem Podrázským, CSc.

V roce 1954 začal vycházet jako Sborník Československé akademie vědeckého lesnictví. Od té doby několikrát změnil formát, název i jazyk příspěvků, nicméně jeho mise ve vědeckém prostoru zachovala svůj charakter. Cílem časopisu je prezentace nejnovějších poznatků lesnického výzkumu se zaměřením na evropské lesnické prostředí, jsou publikovány i články s dřevařskou anebo širší biologickou problematikou. V roce 2023 byl časopisu přidělen impact factor a lze očekávat, že jeho význam pro vědeckou práci v budoucnu dále poroste. Editorem časopisu je prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., který je zároveň místopředsedou předsednictva ČAZV.

Veškeré informace o časopise PPS najdete na https://jfs.agriculturejournals.cz

Ředitelka ČAZV děkuje panu editorovi za jeho práci pro rozvoj časopisu a velmi si váží ochoty věnovat svůj čas rozhovoru.

• V čem je podle Vás důležitá role a práce editora pro fungování a rozvoj časopisu?

Editor je klíčová osoba v určování směřování časopisu, je zodpovědný za výběr rukopisů a řízení recenzního procesu. Od toho se odvíjí publikační proces a je tím určována kvalita časopisu jako takového. Je to osoba jednoznačně určující vývoj a kvalitu časopisu, ovšem je limitován zdroji, tedy disponibilními rukopisy.

• Kdo publikuje nebo může publikovat vědecké články ve Vašem časopise?

Časopis je otevřen pro autory prezentující rukopisy, odpovídající zaměření časopisu, tedy primárně na problematiku evropského lesnictví a souvisejících oborů, jako je dřevařství, či myslivost. Také proto je většina přijatých a publikovaných článků z těchto oblastí. Výjimečně jsou v současné době přijímány i články z oblastí temperátních lesů Asie, popřípadě Ameriky. Z jiných částí světa pak jsou do recenzního řízení přijímány rukopisy, které mají široký přesah metodický nebo je možno využít i mimo euroregion. Podíl těchto mimoevropských článků byl v minulosti výrazně vyšší, neboť článků výrazně odpovídajících tzv. „scope“ byl malý počet. V posledních letech se ale, především díky úsilí redakční rady i sekretariátu, tato situace podstatně zlepšila.

• Proč je podle Vás důležité podporovat transfer vědeckých znalostí do praxe?

Získání a ověřování vědeckých poznatků je nezbytné pro posun praxe, pro uplatnění ověřených i nových postupů a technologií. Z dlouhodobé perspektivy je nutno znovu ověřovat již známé skutečnosti, ovšem v nových podmínkách přírodních i společenských. Stejně tak jsou nové poznatky nutné pro jejich větší změnu. Vědecké poznatky jsou vždy na počátku technologického i společenského pokroku.

• Co se za dobu Vaší práce pro časopis změnilo? Jak se časopis vyvíjel v čase?

S časopisem jsem byl v kontaktu po několik desetiletí, nejprve jako autor a později jako recenzent, zhruba 10 let jako člen redakční rady a v posledních několika letech jako její předseda – šéfeditor. Za toto období se toho změnilo mnoho. Před koncem století byly články psané v češtině s trojjazyčným souhrnem (summary), nejčastěji se objevovala němčina, ruština a angličtina, občas francouzština. Publikování v časopise bylo předposledním stupněm práce výzkumného pracovníka (posledním vrcholem bylo uveřejnění v odborném časopise Lesnická práce). V posledním období, zejména pro pracovníky v akademické sféře, je již publikování v časopisech ve druhé polovině stupnice pořadí pro jejich hodnocení v podstatě bezcenné a je na úkor jejich kariéry a „odborného růstu“. Ale to je jen úchylka naší vrcholové administrativy (MŠMT), která snad v dohledné době odezní. Tímto postupem se samozřejmě vědecká práce naší akademické sféry značně rozchází s potřebami praxe. Naštěstí rezortní výzkum se vyznačuje značně racionálnějším přístupem. Z hlediska časopisu tento vývoj znamenal, že během doby roste jeho význam jako vědeckého média, zatímco význam pro praxi klesá.

• Chtěl byste zmínit některý ze zajímavých článků, který se ve Vašem časopise nedávno objevil?

Za zmínku stojí vydávání tematických čísel, v minulém roce se jednalo o číslo věnované lesnické ekonomice a politice, od konce roku pak vyšla série článků věnovaných jedli bělokoré.

• Jaké jsou Vaše vize rozvoje časopisu do budoucna?

Nezbývá než nadále dbát na kvalitu recenzního procesu a aktivně oslovovat potenciální autory.  Nic, než kontinuální práce v tomto smyslu nemá objektivně ve vědě a jejím transferu do prostoru smysl. Jako velmi pozitivní je nutno hodnotit spolupráci s redakcí a celou ČAZV, výbava jejích časopisů náležitostmi vědeckého tisku (DOI, online first atd.).

Česká akademie zemědělských věd (ČAZV) si letos připomíná 100 let od založení Československé akademie zemědělské (ČAZ) v roce 1924. Vydavatelská činnost ČAZV má svou dlouholetou tradici a historii. V letošním roce si ČAZV připomíná také významná kulatá jubilea svých šesti vědeckých časopisů.  Více informací o výročí časopisů najdete v článku zde.