K příležitosti výročí 100 let od založení Československé akademie zemědělské (ČAZ) v roce 1924 vydala ČAZV knihu s názvem „100 let České akademie zemědělských věd 1924-2024“. nyní si ji můžete pročíst a prohlédnout také online v elektronické verzi.
Časopis Journal of Forest Science (JFS) je vydáván od roku 1954, letos tedy slaví své 70. výročí. Je to jeden z nejvýznamnějších vědeckých časopisů s lesnickou vědeckou tématikou ve Střední Evropě a nejvýznamnější v České republice. K příležitosti jubilea časopisu přinášíme rozhovor s jeho editorem prof. Ing. Vilémem Podrázským, CSc.
V roce 1954 začal vycházet jako Sborník Československé akademie vědeckého lesnictví. Od té doby několikrát změnil formát, název i jazyk příspěvků, nicméně jeho mise ve vědeckém prostoru zachovala svůj charakter. Cílem časopisu je prezentace nejnovějších poznatků lesnického výzkumu se zaměřením na evropské lesnické prostředí, jsou publikovány i články s dřevařskou anebo širší biologickou problematikou. V roce 2023 byl časopisu přidělen impact factor a lze očekávat, že jeho význam pro vědeckou práci v budoucnu dále poroste. Editorem časopisu je prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., který je zároveň místopředsedou předsednictva ČAZV.
Veškeré informace o časopise PPS najdete na https://jfs.agriculturejournals.cz
Ředitelka ČAZV děkuje panu editorovi za jeho práci pro rozvoj časopisu a velmi si váží ochoty věnovat svůj čas rozhovoru.
- V čem je podle Vás důležitá role a práce editora pro fungování a rozvoj časopisu?
Editor je klíčová osoba v určování směřování časopisu, je zodpovědný za výběr rukopisů a řízení recenzního procesu. Od toho se odvíjí publikační proces a je tím určována kvalita časopisu jako takového. Je to osoba jednoznačně určující vývoj a kvalitu časopisu, ovšem je limitován zdroji, tedy disponibilními rukopisy.
- Kdo publikuje nebo může publikovat vědecké články ve Vašem časopise?
Časopis je otevřen pro autory prezentující rukopisy, odpovídající zaměření časopisu, tedy primárně na problematiku evropského lesnictví a souvisejících oborů, jako je dřevařství, či myslivost. Také proto je většina přijatých a publikovaných článků z těchto oblastí. Výjimečně jsou v současné době přijímány i články z oblastí temperátních lesů Asie, popřípadě Ameriky. Z jiných částí světa pak jsou do recenzního řízení přijímány rukopisy, které mají široký přesah metodický nebo je možno využít i mimo euroregion. Podíl těchto mimoevropských článků byl v minulosti výrazně vyšší, neboť článků výrazně odpovídajících tzv. „scope“ byl malý počet. V posledních letech se ale, především díky úsilí redakční rady i sekretariátu, tato situace podstatně zlepšila.
- Proč je podle Vás důležité podporovat transfer vědeckých znalostí do praxe?
Získání a ověřování vědeckých poznatků je nezbytné pro posun praxe, pro uplatnění ověřených i nových postupů a technologií. Z dlouhodobé perspektivy je nutno znovu ověřovat již známé skutečnosti, ovšem v nových podmínkách přírodních i společenských. Stejně tak jsou nové poznatky nutné pro jejich větší změnu. Vědecké poznatky jsou vždy na počátku technologického i společenského pokroku.
- Co se za dobu Vaší práce pro časopis změnilo? Jak se časopis vyvíjel v čase?
S časopisem jsem byl v kontaktu po několik desetiletí, nejprve jako autor a později jako recenzent, zhruba 10 let jako člen redakční rady a v posledních několika letech jako její předseda – šéfeditor. Za toto období se toho změnilo mnoho. Před koncem století byly články psané v češtině s trojjazyčným souhrnem (summary), nejčastěji se objevovala němčina, ruština a angličtina, občas francouzština. Publikování v časopise bylo předposledním stupněm práce výzkumného pracovníka (posledním vrcholem bylo uveřejnění v odborném časopise Lesnická práce). V posledním období, zejména pro pracovníky v akademické sféře, je již publikování v časopisech ve druhé polovině stupnice pořadí pro jejich hodnocení v podstatě bezcenné a je na úkor jejich kariéry a „odborného růstu“. Ale to je jen úchylka naší vrcholové administrativy (MŠMT), která snad v dohledné době odezní. Tímto postupem se samozřejmě vědecká práce naší akademické sféry značně rozchází s potřebami praxe. Naštěstí rezortní výzkum se vyznačuje značně racionálnějším přístupem. Z hlediska časopisu tento vývoj znamenal, že během doby roste jeho význam jako vědeckého média, zatímco význam pro praxi klesá.
- Chtěl byste zmínit některý ze zajímavých článků, který se ve Vašem časopise nedávno objevil?
Za zmínku stojí vydávání tematických čísel, v minulém roce se jednalo o číslo věnované lesnické ekonomice a politice, od konce roku pak vyšla série článků věnovaných jedli bělokoré.
- Jaké jsou Vaše vize rozvoje časopisu do budoucna?
Nezbývá než nadále dbát na kvalitu recenzního procesu a aktivně oslovovat potenciální autory. Nic, než kontinuální práce v tomto smyslu nemá objektivně ve vědě a jejím transferu do prostoru smysl. Jako velmi pozitivní je nutno hodnotit spolupráci s redakcí a celou ČAZV, výbava jejích časopisů náležitostmi vědeckého tisku (DOI, online first atd.).
Česká akademie zemědělských věd (ČAZV) si letos připomíná 100 let od založení Československé akademie zemědělské (ČAZ) v roce 1924. Vydavatelská činnost ČAZV má svou dlouholetou tradici a historii. V letošním roce si ČAZV připomíná také významná kulatá jubilea svých šesti vědeckých časopisů. Více informací o výročí časopisů najdete v článku zde.