Ve dnech 11. a 12. února 2026 se na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze uskutečnila Celostátní přehlídka sýrů a konference Mléko a sýry, kterou pořádal Ústav mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT v Praze. Součástí programu byla také propagace časopisů Czech Journal of Food Sciences (CJFS) a Czech Journal of Animal Science (CJAS).
s bolestí v srdci si dovolujeme oznámit, že naše řady navždy opustil Ing. Petr Roubal, CSc. Bylo mu 71 let, zemřel doma, ve spánku. Petr byl člověk mimořádně lidský, laskavý, s velkou moudrostí a nadhledem, čestný, statečný a dokázal s noblesou proplout úskalími na pozadí dějin.
Po krátkém působení v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky, kde studoval složení bachorové mikroflóry, prakticky celý život pracoval v mlékárenském výzkumu – byl odborníkem na mikrobiologii, hodnocení kvality syrového mléka a mlékárenské technologie. S výzkumným ústavem mlékárenským procházel změnami od dob centrálního plánování, přes porevoluční kvas a přechod k tržnímu hospodářství až po založení Výzkumného ústavu mlékárenského s.r.o., v jehož čele později i stanul jako ředitel. Mlékařskou kariéru přerušil jen na krátkou dobu, aby se díky restituci stal hoteliérem na Pecce, v malebné krajině Českého ráje.
Jako mlékárenský odborník působil dlouhá léta v Českomoravském svazu mlékárenském, kde byl také několik let členem dozorčí rady. Byl rovněž členem redakční rady časopisů Mlékařské listy – Zpravodaj a Czech Journal of Food Sciences. Od roku 2000 byl aktivním členem ČAZV. Tři volební období zastával post předsedy Odboru potravinářské technologie a techniky. Za svou činnost získal v roce 2004 čestné uznání, v roce 2014 stříbrnou medaili a v roce 2021 zlatou medaili ČAZV.
Velmi rád cestoval a měl rád i dopravní prostředky jako takové – auta, letadla a hlavně lodě. Lodě, vodu,… a taky ryby. Klidný čas na rybách vyvažoval časem ve společnosti – uměl lidi pozvat a pohostit, rád vařil. Byl gurmán, nepohrdl dobrým pitím a hodně kouřil, užíval si života. Dle svých vlastních slov měl pěkný život, odešel smířený.
Zbývá tedy jediné: Petře, děkujeme Ti, bylo nám ctí, ať je Tvá nejdelší plavba klidná.
Irena Němečková a Slavomíra Vavreinová (autorky textu)

