Ocenění mimořádných výsledků výzkumu a experimentálního vývoje udělená za rok 2026

Ve čtvrtek 20. srpna byla v rámci výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích předána ocenění mimořádných výsledků výzkumu a experimentálního vývoje za rok 2026, a to ve dvou kategoriích. První je Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce do 35 let a druhou Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje. 

Ocenění za mimořádné výsledky ve výzkumu a experimentálním vývoji v obou kategoriích předali ministr zemědělství Martin Šebestyán a předseda předsednictva České akademie zemědělských věd (ČAZV) prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.

Tento rok bylo do soutěže o Ceny ministra přihlášeno celkem 56 návrhů. Hodnoticí komise složená z členů předsednictva ČAZV vybrala a ministr zemědělství schválil v každé soutěži první tři místa, spojená s finanční odměnou 100 tisíc, 80 tisíc a 60 tisíc korun. Navíc je v obou soutěžích uděleno jedno Čestné uznání ministra zemědělství a předsedy předsednictva ČAZV za kvalitní dosažené výsledky. Toto uznání není spojeno s finanční odměnou.

Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce za rok 2026

Čestné uznání ministra zemědělství a předsedy předsednictva ČAZV za kvalitní dosažené výsledky – Ing. Tereza Hřebečková, Ph.D.  Česká zemědělská univerzita v Praze za recenzovaný odborný článek s názvem „Vliv vermikompostování kalů z akvakultury se zbytky salátu a odpadním papírem na potenciálně toxické prvky a perzistentní organické polutanty“ (Effect of vermicomposting of aquaculture fish sludge with lettuce residue and wastepaper on potentially toxic elements and persistent organic pollutants). 
Oceněný výzkum představuje udržitelnou metodu zpracování kalů z akvakulturních systémů prostřednictvím vermikompostování s žížalami druhu Eisenia andrei. Výsledky prokázaly, že tento proces nejen urychluje stabilizaci organické hmoty, ale také efektivně snižuje biologickou dostupnost rizikových prvků a odbourává většinu nebezpečných organických polutantů. Z rizikového odpadu tak vzniká bezpečné organické hnojivo, což představuje významný krok v rozvoji cirkulární ekonomiky v moderním zemědělství.
Ocenění převzala prof. Ing. Eva Vlková, Ph.D., děkanka fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze.

3. místo – Mgr. Eliška Beranová, Univerzita Palackého v Olomouci za recenzovaný odborný článek s názvem „Zesílená imunitní odpověď zvýšená antimikrobiální aktivita u včely medonosné (Apis mellifera) po aplikaci pásků s kyselinou šťavelovou a glycerinem“.
Studie hodnotí účinky kyseliny šťavelové, používané k potlačení roztoče Varroa destructor na fyziologii a imunitu včely medonosné. Výsledky přinášejí nové poznatky o biologických dopadech léčby a mohou přispět k optimalizaci postupů při zachování zdraví včelstev.

2. místo – Ing. Viktória Pipíšková, Mendelova univerzita v Brně za recenzovaný odborný článek s názvem „Srovnávací analýza anatomie dřeva modřínu opadavého, smrku ztepilého a buku lesního ve smíšených porostech a monokulturách za rozdílných klimatických podmínek.“ (Comparative analysis of wood anatomy of European larch, Norway spruce, and European beech in mixed and monoculture stands under contrasting climatic conditions).
Oceněným výsledkem je vědecký článek zaměřený na vliv sucha a druhové skladby porostů na radiální růst a anatomii dřeva modřínu opadavého, smrku ztepilého a buku lesního. Studie prokázala, že smíšené porosty zmírňují negativní dopady stresu ze sucha na hydraulickou vodivost dřeva, přičemž modřín vykazuje stabilní anatomickou stavbu dřeva, smrk citlivější reakci na sucho a buk schopnost aklimace na podmínky vodního deficitu. Výsledky přispívají k lepšímu pochopení adaptačních mechanismů lesních dřevin a mohou podpořit rozhodování o budoucím hospodaření v lesích v podmínkách probíhající klimatické změny.

1. místo – Ing. Markéta Trefilová, Ph.D., Chmelařský institut s.r.o.za recenzovaný odborný článek „Molekulární detekce sporangií Pseudoperonospora humuli ve vzduchu pomocí qRT-PCR a lapačů spor pro monitoring, predikci výskytu a zlepšení systému ochrany chmele v České republice.“ (Molecular Detection of Airborne Sporangia of Pseudoperonospora humuli by Quantitative Real-Time PCR and Spore Traps in Czech Hops Production Gardens for Monitoring, Prediction and Disease Management).
Práce se zaměřuje na vývoj přesné molekulární metody (qRT-PCR) v kombinaci s volumetrickými lapači spor využitelnými pro včasnou detekci a kvantifikaci sporangií plísně chmele (Pseudoperonospora humuli) v polních podmínkách. Dosažené výsledky úzce korelovaly s meteorologickým indexem peronosporového počasí, což umožňuje výrazně zpřesnit dosavadní systémy krátkodobé prognózy plísně chmele. Využití této metodiky vytváří klíčový podklad pro cílené plánování fungicidních ošetření, snížení nákladů i podporu antirezistentní strategie při postupném úbytku účinných látek. Tento přístup zároveň snižuje ekotoxikologickou zátěž pro prostředí při zachování vysoké jakosti chmele, čímž posiluje konkurenceschopnost a exportní potenciál českého chmele.

Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek za rok 2026

Čestné uznání ministra zemědělství a předsedy předsednictva ČAZV za kvalitní dosažené výsledky – RNDr. Tomáš Erban, Ph.D., Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. za metodiku s názvem „Metodika pro hodnocení interakce mezi střevními parazity včely medonosné a pesticidy“.
Metodika představuje zcela inovativní hodnocení rizik pesticidů na včely skrze interakce pesticidů se střevními parazity. Metodika kombinuje inovativní biologické testy s molekulárními analýzami zahrnující kvantifikaci parazita a zároveň identifikaci mechanismu účinku interakce. Aplikací metodiky v praxi je možné odhalit skrytá rizika pesticidů, a případně i jiných látek, na včely. 

3. místo – Ing. Ladislav Menšík, Ph.D., Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i za výsledek druhu odborná kniha s názvem „Význam statkových hnojiv pro udržitelné obhospodařování zemědělské půdy v podmínkách změny klimatu (kvalita a zdraví půdy)“.
Monografie hodnotí vliv aplikace statkových (hnůj, kejda) a ostatních (minerální, organické) hnojiv na kvantitativní a kvalitativní parametry zemědělských půd v současných měnících se podmínkách prostředí zemědělské výroby v České republice. Vědecký přínos studie spočívá především ve statistickém vyhodnocení a modelování rozsáhlého souboru naměřených dat z dlouhodobých polních experimentů, které podrobně mapují vliv různých způsobů hnojení na kvalitu a zdraví zemědělské půdy (angl. Soil Health).
Publikace exaktně prokazuje nezastupitelnou roli statkových hnojiv pro udržení půdní úrodnosti v podmínkách klimatické změny a poskytuje vědecky podložená doporučení pro udržitelné zemědělské hospodaření.

2. místo – Mgr. Jan Mendel, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.výsledek druhu ověřená technologie s názvem „Vyhodnocení užitečnosti nové technologie CaviPlazma v boji proti patogenům vyskytujícím se v intenzivních chovech ryb“.
Vyhodnocení užitečnosti nové technologie CaviPlasma® v boji proti patogenům vyskytujícím se v intenzivních chovech ryb. Technologie CaviPlasma® představuje zcela nový, environmentálně šetrný přístup k sanitaci a dezinfekci vody. Na základě provedených experimentů lze technologii doporučit k ošetření přítokové vody jako preventivní opatření omezující riziko zavlečení vybraných bakteriálních patogenů do chovu. Studie představuje první významný krok k praktickému využití technologie CaviPlasma® v intenzivní akvakultuře a vytváří základ pro její další provozní optimalizace a zavádění do rybářské praxe.

1. místo – Ing. Radek Aulický, Ph.D., Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. za metodiku s názvem „Metodika ošetření skladovaného obilí rozmarýnovým olejem“.
Vypracovaná nová metodika je souborem informací a postupů pro aplikaci rozmarýnového oleje, jako dezinsekčního přípravku pro ošetření napadeného skladovaného obilí skladištními škůdci. Uplatnění metodiky spočívá v ochraně skladovaných komodit, jak v ekologických systémech hospodaření, tak také v konvenčních systémech, zejména tam, kde existuje riziko výskytu rezistentních populací škůdců ke stávajícím syntetickým přípravkům.