Ocenění mimořádných výsledků výzkumu a experimentálního vývoje udělená za rok 2025

Ve čtvrtek 21. srpna byla v rámci výstavy Země živitelka předána ocenění mimořádných výsledků výzkumu a experimentálního vývoje za rok 2025, a to ve dvou kategoriích. První je Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce do 35 let a druhou Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje. 

Ocenění za mimořádné výsledky ve výzkumu a experimentálním vývoji v obou kategoriích předali ministr zemědělství Mgr. Marek Výborný a předseda předsednictva České akademie zemědělských věd (ČAZV) prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.

Tento rok bylo do soutěže o Ceny ministra přihlášeno celkem 53 návrhů, z toho 29 na Cenu pro mladé vědkyně a vědce a 24 na Cenu za nejlepší realizovaný výsledek. Hodnotící komise vybrala a ministr zemědělství schválil v každé soutěži první tři místa, spojená s finanční odměnou 100 tisíc, 80 tisíc a 60 tisíc korun. Navíc je v obou soutěžích uděleno jedno Čestné uznání ministra zemědělství a předsedy předsednictva ČAZV za kvalitní dosažené výsledky. 

Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce za rok 2025

• Čestné uznání ministra zemědělství a předsedy předsednictva ČAZV za kvalitní dosažené výsledky Tereza Hüttnerová, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze za recenzovaný odborný článek s názvem „Analýza mikroreliéfu pomocí dronu pro predikci přítomnosti přirozeně regenerovaných sazenic“.
  Studie se zaměřuje na obnovu lesních holin vzniklých po kalamitách, jako jsou sucha, kůrovec nebo požáry. Autoři testují využití dronů a 3D mapování k určení, kde má přirozená obnova šanci uspět. Výsledky ukazují, že tato metoda může výrazně zefektivnit plánování výsadby a snížit náklady. Do budoucna se počítá s využitím umělé inteligence pro automatickou detekci semenáčků.
• 3. místo Ing. Václav Šimůnek, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze za recenzovaný odborný článek s názvem „Smrkové lesní hospodářství v České republice je spojeno se solárním cyklem v podmínkách klimatické změny – od letokruhů po kalamitní těžbu“.
  Studie zkoumá, jak klimatické a astrofyzikální cykly ovlivňují výskyt lesních kalamit v Česku. Pomocí analýzy letokruhů smrku autoři odhalili pravidelné desetileté rytmy, které souvisejí s klimatickými oscilacemi a sluneční aktivitou. Výsledky potvrzují, že velké kalamity mají cyklický charakter a jsou propojeny s dlouhodobými klimatickými výkyvy.
• 2.  místo Mgr. Natálie Králová, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i za recenzovaný odborný článek s názvem „Nové a dosud nepopsané kapsulární lokusy Streptococcus suis v Evropě“.
  Studie analyzuje bakterie Streptococcus suis ze vzorků nemocných prasat v Česku, které nešlo zařadit do známých skupin. Pomocí genetické analýzy autoři objevili nové typy kapsulárních genů, které ovlivňují schopnost bakterie způsobit onemocnění. Navrhují rozšířit současný systém klasifikace o šest nových typů. Výsledky přispívají k lepšímu porozumění rozmanitosti tohoto patogenu, který může ohrožovat nejen prasata, ale i lidi.
• 1. místo Ing. Lenka Kajgrová, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích za recenzovaný odborný článek „Rybniční kaskády jako nástroj ekologické akvakultury umožňující přirozenou sukcesi zooplanktonu, retenci živin a vícenásobný cyklus nasazování a výlovu ryb“.
  Výzkum představuje ekologický model akvakultury založený na rybniční kaskádě bez nutnosti hnojení či krmení. Systém umožňuje recyklaci živin, opakovaný odlov ryb a zároveň výrazně snižuje množství dusíku a fosforu na odtoku. Studie ukazuje, že tento přístup je vhodný pro udržitelné hospodaření v citlivých oblastech a pomáhá chránit vodní zdroje i adaptovat se na klimatické změny.

Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek za rok 2025

• Uznání ministra zemědělství a předsedy předsednictva ČAZV za kvalitní dosažené výsledky Ludmila Zavadilová, Ph.D. Výzkumný ústav živočišné výroby za metodiku s názvem „Odhad genomických plemenných hodnot na zvýšení odolnosti vůči nemocem paznehtů u holštýnského skotu“.
  Certifikovaná metodika předkládá chovatelům a šlechtitelům holštýnského skotu postup odhadu genomické plemenné hodnoty pro zvýšení geneticky dané odolnosti vůči nemocem paznehtů u holštýnského skotu. Využívá nejmodernější postupy kombinující statistické a genomické znalosti jako je víceznakový animal model a jednokroková metoda genomického odhadu.   
• 3. místo Ing. Tomáš Čihák, Ph.D., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. za výsledek druhu certifikovaná metodika s názvem „Metodika kontroly vápnění lesních porostů“.
  Metodika modernizuje kontrolu vápnění lesních porostů, od sledování kvality vápence až po dlouhodobé hodnocení účinnosti pomocí vzorků půdy a listů. Využívá 3D měření a GIS analýzy pro přesné vyhodnocení změn v chemických parametrech. Slouží také jako podklad pro tvorbu kontrolních řádů ve smlouvách s dodavateli a přispívá ke zkvalitnění péče o lesní půdy.
• 2. místo Ing. Kamil Šťastný, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. za metodiku s názvem „Metabolomika – Identifikace a kvantitativní stanovení metabolitů nandrolonu (glukuronidů norandrosteronu a noretiocholanolonu) metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením v moči prasat“.
  Metodika popisuje nové postupy pro detekci nepovoleného použití nandrolonu ve výkrmu potravinových zvířat. V rámci metabolomického výzkumu byly identifikovány dva nové metabolity, pro které byla vyvinuta analytická metoda a převedena do národní referenční laboratoře v Brně. Oba metabolity byly zařazeny do strategického dokumentu Státní veterinární správy, schváleného Evropskou komisí, a přispívají k posílení kontroly bezpečnosti potravin v souladu s legislativou EU.
• 1. místo doc. Ing. Darina Chodová, Ph. D., Česká zemědělská univerzita v Praze za metodiku s názvem „Kombinace restrikce krmiva a přídavku hmyzí moučky u rychle rostoucích kuřat“.
  Metodika se zabývá vlivem restrikce krmiva a přídavku hmyzí moučky a jejich kombinací na užitkovost, jatečnou hodnotu a fyzikální a nutriční vlastnosti masa kuřat. Krmná dávka byla snížena na 70 % mezi 7. a 14. dnem věku, přičemž hmyzí moučka nahradila část sójového šrotu. Studie potvrdila, že kombinace těchto faktorů neovlivňuje negativně poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin ani trombogenní index. Výsledky ukazují, že mírná restrikce spolu s přídavkem hmyzí moučky může být vhodnou strategií pro udržitelný chov s pozitivním dopadem na kvalitu masa. 

Autorům všech oceněných návrhů gratulujeme.
Jim i autorům všech přihlášených návrhů výsledků přejeme mnoho dalších zajímavých výsledků jejich vědecké práce.