K příležitosti výročí 100 let od založení Československé akademie zemědělské (ČAZ) v roce 1924 vydala ČAZV knihu s názvem „100 let České akademie zemědělských věd 1924-2024“. nyní si ji můžete pročíst a prohlédnout také online v elektronické verzi.
Časopis Czech Journal of Genetics and Plant Breeding (CJGPB) je vědecký recenzovaný časopis, čtvrtletník, který vychází již od roku 1964. V letošním roce slaví časopis 60 let svého trvání. K příležitosti jubilea časopisu přinášíme rozhovor s jeho editorem doc. Ing. Tomášem Vyhnánkem, Ph.D.
V době svého vzniku vycházel nejprve pod názvem Sborník ÚVTI. Genetika a šlechtění (1965-1975), poté jako Sborník ÚVTIZ. Genetika a šlechtění (1976-1990). V roce 1990 začal vycházet pod názvem Genetika a šlechtění (1990-1997) a od roku 1998 nese současný název Czech Journal of Genetics and Plant Breeding. V současné době časopis publikuje články typu Original Papers (původní vědecké práce), Reviews (kritické přehledové články) a Short Communications (krátká sdělení) z oblasti teoretické a aplikované genetiky rostlin, rostlinných biotechnologií a šlechtění rostlin. Příspěvky jsou publikovány v angličtině a jejich kvalita je garantována mezinárodní redakční radou.
Veškeré informace o časopisu najdete na: https://cjgpb.agriculturejournals.cz/.
Ředitelka ČAZV děkuje panu editorovi za jeho práci pro rozvoj časopisu a velmi si váží ochoty věnovat svůj čas rozhovoru.
- V čem je podle Vás důležitá role a práce editora pro fungování a rozvoj časopisu?
Editor je moderátor vědecké diskuze u jednotlivých vědeckých studií nebo review ve formě rukopisů, tzn. zprostředkovatel vědecké rozpravy na aktuální témata v odborné komunitě mezi autorem/autory a recenzenty. V případě našeho časopisu se jedná o oblast genetiky, šlechtění a biotechnologie rostlin. Zároveň plní roli garanta, že nedošlo k porušení vědeckých, ale i etických standardů, v publikovaných článcích nebo v průběhu recenzního řízení. Editor je zodpovědný společně s členy redakční rady za strategii a rozvoj časopisu. Pro výkon práce editora považuji za důležité aktivní jednání a konstruktivní spolupráci s jednotlivými členy redakční rady.
- Kdo publikuje nebo může publikovat vědecké články ve Vašem časopise?
V našem časopise publikují a mohou publikovat zejména vědečtí pracovníci v rámci výzkumných organizací, akademií věd nebo univerzit po celém světě, ale i studenti (diplomanti a doktorandi) výsledky svých závěrečných prací, které spojuje zaměření našeho časopisu všichni, tzn. genetika, šlechtění nebo biotechnologie rostlin.
- Proč je podle Vás důležité podporovat transfer vědeckých znalostí do praxe?
Transfer znalostí, resp. sdílení informací je velmi důležité pro schopnost rychle reagovat na aktuální problémy před které je praxe postavena, např. změna klimatu, ekonomika pěstování apod. Ve všech těchto oblastech mohou poznatky základního a následně aplikovaného výzkumu přinášet možnosti řešení. Zároveň je možné sdílením a transferem informací ve formě článků zjistit, že podobné problémy se neřeší jen v ČR, ale i jinde ve světě. Může se ukázat a ukazuje se, že někde už byly některé otázky zodpovězeny. Případně se některé metodické cesty mohly ukázat jako slepé, což může mnohé inspirovat v hledání dalších možností a odpovědí pro vědeckou komunitu a praxi.
- Co se za dobu Vaší práce pro časopis změnilo? Jak se časopis vyvíjel v čase?
V časopisu jsem nejdříve cca 5 let působil jako člen redakční rady a následně jsem se stal Editorem, což mi trochu usnadnilo práci, i když představa a realita se i tak trochu lišila. Za zásadní změnu považuji přechod na nový redakční systém. Toto byla určitě cesta správným směrem. Bohužel, co se změnilo zásadně je systém hodnocení vědy a výzkumu, včetně publikační politiky (poplatky, Open Access přístup apod.), ale i snaha a velký tlak rychle publikovat včetně krátkého recenzního řízení). Systém hodnocení VaV moc nenahrává časopisům na pomezí Q3 a Q4. Momentální snahou celé redakční rady je zlepšovat bibliometrické parametry, což se snad pomalu ale jistě děje, např. letos se jeví IF cca 1,1 (loni 0,9), ale zásadní je neusnout na vavřínech a snažit se pořád zlepšovat.
- Chtěl byste zmínit některý ze zajímavých článků, který se ve Vašem časopise nedávno objevil?
Věřím, že všechny publikované články jsou zajímavé pro odbornou veřejnost a jsou přínosem v oblasti genetiky, šlechtění a biotechnologií rostlin. Proto vybrat pouze jeden článek je opravdu složité. Možná bych spíše vyzvedl číslo 3/2022 CJGPB, které bylo tematicky věnováno dvoustému výročí narození Gregora Johana Mendela. Toto číslo bylo důstojnou oslavou „otce“ genetiky a zde publikované rukopisy jsou i citovány renomovanými autory a časopisy.
- Jaké jsou Vaše vize rozvoje časopisu do budoucna?
Vize a cíle jsou jasné, tzn. být atraktivním časopisem pro autory na celém světe a přinášet nové a významné poznatky od základního po aplikovaný výzkum, což samozřejmě souvisí se zlepšením sledovaných bibliometrických parametrů. Dokázat, že i když máme v názvu „Czech Journal“, tak můžeme být cílovým místem prezentace nových a zásadních poznatků z celého světa. Zásadní je tedy kvalita článků, která je zárukou stability, resp. růstu časopisu.
Česká akademie zemědělských věd (ČAZV) si letos připomíná 100 let od založení Československé akademie zemědělské (ČAZ) v roce 1924. Vydavatelská činnost ČAZV má svou dlouholetou tradici a historii. V letošním roce si ČAZV připomíná také významná kulatá jubilea svých šesti vědeckých časopisů. Více informací o výročí časopisů najdete v článku zde.