Antonín Švehla a jeho vliv na Československou akademii zemědělskou

Dnes 12. prosince 2023 si připomínáme 90 let od úmrtí významného československého politika, předsedy tří československých vlád, předsedy agrární strany a hostivařského statkáře Antonína Švehly, který zemřel 12. prosince 1933.  

Jeho myšlenky směřovaly k udržitelnosti celého agrárního sektoru a mnohé jsou platné dodnes. Kolektiv autorů ČAZV připravil článek, který se věnuje myšlenkám a názorům A. Švehly, které ovlivnily činnost zemědělského výzkumu, smysl Československé akademie zemědělské i současné ČAZV.

Antonín Švehla a jeho vliv na vývoj agrárního sektoru i Československou akademii zemědělskou

Počátky organizovaného výzkumu a vznik ČAZ

Organizovaný zemědělský výzkum v Čechách vznikal v padesátých letech 19. stol., a to v pokusných a výzkumných stanicích, při velkostatcích, hospodářských společnostech a školách. Do roku 1918 bylo na našem území zřízeno 5 výzkumných ústavů, 47 výzkumných stanic a 33 zemských výzkumných stanic působících převážně při zemědělských školách a zemědělských radách. Tato převážně malá pracoviště se zabývala specializovanými úkoly a nebyla vzájemně provázána kontakty ani jednotícím programem. Před vznikem Československé akademie zemědělské (dále jen ČAZ) se problematikou zemědělství zabývaly jen sekce průřezových vědeckých společností. V druhé polovině 19. stol. docházelo také k rozvoji zemědělské literární a vědecké tvorby a pokusům o vydávání vědeckých časopisů.  Prvním českým vědeckým zemědělským časopisem byl Archiv zemědělský, který vycházel v letech 1886–1891.

V tomto období tak vznikla silná potřeba zřízení ústřední vědecké instituce, která by podporovala badatelské úsilí v zemědělství a využití výsledků výzkumu v praxi, jako nezbytné vědecké platformy pro další rozvoj zemědělské teorie i praxe. ČAZ byla zřízena výnosem Ministerstva zemědělství ČSR ze dne 29. 11. 1924 a Ministerstva vnitra ČSR ze dne 5. 12. 1924 jako ústřední vědecká zemědělská instituce, podporující badatelskou práci, osvětu a využití vědeckých poznatků v praxi.

Na ustavujícím valném shromáždění ČAZ dne 28. 12. 1924 pronesl slavnostní projev Dr. Milan Hodža, univerzitní profesor a ministr zemědělství ČSR, který byl na návrh Zakladatelského Sboru ČAZ zvolen předsedou ČAZ. Na jeho návrh bylo schváleno odeslání pozdravných telegramů panu prezidentu T. G. Masarykovi a také ministerskému předsedovi Antonínu Švehlovi ve znění:

„1. Pan president ČSR T. G. Masaryk v Lánech

Ustavující valné shromáždění ČAZ pozdravuje Vás jako osvoboditele národa a vynikajícího pracovníka vědeckého. Jako tvůrce naší státní samostatnosti umožnil jste i největší rozvoj kulturních a vědeckých sil našeho národa a tím i snah, jež ve svobodné republice bude sledovati právě založená ČAZ.

2. Pan ministerský předseda Ant. Švehla v Hostivaři.

Shromáždění členové ČAZ pozdravují Vás jako představitele vlády ČSR a jako zaslouženého pracovníka zemědělského. Ujišťují Vás neochvějnou činností ve vědecké a kulturní práci zemědělské ve prospěch našeho venkova a zemědělské praxe“.

Na tomto slavnostním fóru byla poprvé také oficiálně představena koncepce budoucí činnosti ČAZ, která byla založena na existenci a aktivitách jednotlivých odborů. ČAZ měla hned při svém vzniku 203 členů, a to v odboru hospodářském (69), lesnickém (25), ovocnářsko-vinařském (20), zemědělsko-průmyslovém (28), ekonomickém (23), literárním a osvětovém (38).

ČAZ se stala po švédské a francouzské akademii třetí nejstarší zemědělskou akademií v Evropě a soustřeďovala zemědělské badatele, spisovatele, publicisty a vynikající zemědělské praktiky. Její působnost zasahovala veškeré zemědělské obory v rámci ČSR. V rámci své činnosti ČAZ prováděla širokou osvětovou činnost, pečovala o výchovu vědeckých pracovníků, pořádala odborné přednášky a kurzy, odměňovala významné literární počiny, vypisovala odborné soutěže, rozvíjela široké tuzemské i zahraniční styky s příbuznými institucemi, stála u vzniku Ústřední slovanské zemědělské knihovny (dnešní Knihovna Antonína Švehly, třetí největší zemědělská knihovna na světě) a zajišťovala bohatou ediční činnost.

Rozvoj zemědělské literatury a publikační činnost ČAZ

Ve 20. a 30. letech 20. století došlo díky ČAZ k intenzivnímu rozvoji české odborné zemědělské literatury, a to knižní i časopisecké. V rámci ČAZ bylo vydáváno několik druhů a řad publikací. Mezi nejvýznamnější publikace a edice patří Věstník ČAZ, Sborník ČAZ, Časové otázky zemědělské, Vědecké spisy, Prameny a studie, Přednášky, učebnice pro hospodářské školy, Ročenky ČAZ, Malá encyklopedie zemědělská či Zahradnický slovník.

Věstník ČAZ vycházel v letech 1925 – 1939 (později jako Věstník ČSAZV a ČSAZ vycházel až do roku 1992) a podrobně sledoval stav zemědělství a organizaci zemědělské vědy se zřetelem na zahraničí. Sborník ČAZ vycházel od roku 1926 až do roku 1942. Dále byla vydávána ve čtyřech řadách velmi úspěšná edice s názvem Časové otázky zemědělské, která byla určena pro publikování vědeckých nebo odborných anket a přednášek z odborných akcí. Zde byly publikovány také odborné soutěže, zprávy o studijních cestách do zahraničí či záznamy z jednání pracovních schůzí ČAZ. V dnešní Knihovně Antonína Švehly je uloženo 83 titulů této edice publikované v letech 1926–1950. Stejně jako jsou zde publikovány všechny vědecké časopisy, které Akademie vydávala nebo vydává.

Vědecké spisy byly zpravidla monografie soustřeďující se na ucelený nebo i dílčí problém z oblasti zemědělských věd. Edice Prameny a studie obsahovala korespondence významných osobností a přehledy historických pramenů. Edice Přednášky se zase zaměřovala na příspěvky ze schůzí výborů ČAZ.

Založení Domu zemědělské osvěty a zemědělské knihovny

„Centrem snah široké vědecké fronty o kulturní a odborné povznesení života na československém venkově se stal Dům zemědělské osvěty v Praze, vybudovaný v letech 1924 – 1926 za podpory ministerstva zemědělství“.

Na vybudování Domu zemědělské osvěty měl největší zásluhu právě Ing. Dr. Edvard Reich, který stál v čele ČAZ a na výstavbě se Akademie podílela úhradou části nákladů formou nevratné půjčky (ve výši 23 %). Dům zemědělské sověty se stal sídlem nejen ČAZ, ale i řady dalších institucí spjatých se zemědělskou a osvětovou činností. Svou činnost zde zahájila v roce 1928 také Ústřední slovanská zemědělská knihovna v rámci ČAZ. Tato knihovna díky rychlému rozvoji odborné zemědělské literatury spravovala deset let po svém založení 120 tisíc svazků a 1 300 odborných časopisů z celého světa, čímž se stala důležitým kulturním činitelem podpory zemědělského výzkumu.

V roce 2008 se stala knihovna součástí Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a od roku 2013 nese jméno Knihovna Antonína Švehly (KAŠ), čímž se hlásí k odkazu nejvýznamnějšího meziválečného představitele agrárního proudu, ministerského předsedy a Masarykova spolupracovníka Antonína Švehly. Přestože byla vždy součástí nějaké instituce, zachovala si postavení ústřední zemědělské knihovny.

Odkaz Antonína Švehly v současném zemědělství

Dne 20. května 1904 se konal sjezd strany, kde Švehla popsal smysl nových stanov Sdružení. Hovořil, že strana je reprezentace celého venkova a jeho vrstev a vyhlásil heslo: „Venkov jedna rodina“. Ve své řeči prohlásil: „Celý národ musí na agrární stranu pohlížet nejen jako na stavovskou organizaci všeho zemědělství, ale také jako na veliký a významný jev národní, hnutí, které má za účel obrození celého venkova, jehož přívrženci se neomezují pouze na majitele určitého počtu korců polí, nýbrž se rozšiřují, aby v řady své pojaly všechny vrstvy venkova, o svoji existenci zápasící a aby ve společném boji za životní zájmy všech došlo se tím spíše životního cíle“.

Již od samotného založení strany byla věnována pozornost zemědělskému dorostu. Nutnost organizace mladší generace agrárníků si uvědomil už roku 1904 J. P. Pražák, ale i samotný Antonín Švehla. Snahy byly dokonány dne 6. června 1906 na sjezdu v Libochovicích, kdy vzniklo Sdružení dorostu českého venkova. V mladé generaci zemědělského dorostu získávaly největší odezvu ideje a cíle Švehly. Samotný Švehla často mluvil o významu hnutí mládeže pro vývoj a poslání této strany. Lze uvést jednu z jeho významných řečí směřující k mladé generaci:

„Nejvyšší péči chceme zvláště věnovati svému venkovskému dorostu, škole národní odrostlému. Uznáváme povinnosti generace starší poskytnouti dorostu mravní i hmotou podporu v jeho činnosti, která směřuje ke kulturnímu i mravnímu povznesení venkovského lidu. Vedle vzdělání všeobecného si musí náš dorost osvojiti vzdělání odborné. Nebudiž jediného syna nebo dcery z řad zemědělských, aby neprošli aspoň lidovou školou hospodářskou, není-li možno poskytnouti jim vzdělání zimní školy hospodářské, hospodyňské nebo školy rolnické. Je třeba, aby rolnictvo chápajíc mravní i hospodářský význam vzdělání odborného nezanedbalo žádné příležitosti k jeho šíření a prohloubení. Živé slovo a názorná přednáška jsou tu osvědčenými prostředky“.

Švehla po celou dobu podporoval mladší generaci agrárníků a usiloval o podporu vzdělávání, sdílení a předávání znalostí a zkušeností. Právě tuto úlohu má ve svých cílech a hodnotách i současná Česká akademie zemědělských věd (ČAZV). Řada aktivit ČAZV se v poslední době soustředí na osvětu a vzdělávání mladé generace v oblasti zemědělských věd.

ČAZV pořádá každoročně literární soutěž pro žáky základních a středních škol na zemědělská témata. V roce 2023 probíhá 5. ročník této soutěže a v září 2023 bude vyhlášen již 6. ročník. Jedním z témat 5. ročníku soutěže je „Významné osobnosti a objevy v zemědělství“, které reaguje mimo jiné i na odkaz A. Švehly a jeho výročí v roce 2023. Soutěž se od svého vzniku koná pod záštitou ministra zemědělství a těší se velkému zájmu dětí, rodičů i pedagogů. Cílem soutěže je povzbudit děti a mládež k úvahám o přírodě kolem nás a krásách zemědělství a zároveň je motivovat k tvůrčímu psaní.

Slavnostního vyhlášení 4. ročníku literární soutěže se dne 15. 6. 2022 zúčastnila kromě zástupce Ministerstva zemědělství i předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání Zastupitelstva hl. m. Prahy paní Ing. Mariana Čapková, MBA, která vyzdvihla kvalitu a originalitu přihlášených literárních prací a zdůraznila smysl vnímání zemědělství, přírody a ochrany krajiny jako jeden celek.

Dále je ČAZV partnerem unikátního vzdělávacího projektu pro žáky základních škol Dětská zemědělská akademie (DZA). Tato akademie vznikla na základě spolupráce s Úhlavou, o. p. s. v Klatovech a v roce 2023 probíhá již 2. ročník. V rámci DZA se žáci základních škol pravidelně setkávají na přednáškách o tématech zemědělství a farmaření. ČAZV zajišťuje na vybraná témata odborníky z řad svých členů nebo z řad praktiků a pracovníků zemědělských výzkumných ústavů.

Obsahem DZA nejsou jen přednášky a povídání, ale zejména praktické ukázky, experimenty, nebo exkurze na farmy a zemědělské školy, kde si mladí žáci mohou sami vyzkoušet, jak komplexní a zajímavá je práce v zemědělství. Již Švehla věděl, že pokud se mladá generace pustí k práci, získá nejen cenné zkušenosti, ale zejména lásku k půdě a hospodaření.

Švehla uměl na mladé lidi zapůsobit. Nehovořil k nim dlouho, ale strhl je několika větami. Nechtěl u mladých lidí politikaření, ale víru a nadšení. Žádal pustit mladé k práci, aby stačili zdolat úkoly a vést, až nastoupí po minulé generaci.

Důraz na vzdělání, a to nejen to obecné, ale i odborné zdůrazňoval Antonín Švehla ve svých názorech a ideologiích opakovaně. Věděl, že práce v zemědělství není jen práce rolníků, ale vyžaduje zapojení vzdělaných lidí, vědců a odborníků. Osobně se spolu s prezidentem T. G. Masarykem zúčastnil například slavnostního položení základního kamene Zemědělské fakulty v Dejvicích v roce 1925 (viz obr. 1). V rámci jeho definice nové cesty agrární politiky mimo jiné uvedl:

„Naše vzdělání musí být rozšířeno, to jest základ naší činnosti. Věnovat pozornost v první řadě našemu obecnému školství, aby již tam se dětem vštípila láska k hospodářství a aby již tam poznali děti důležitost hospodářské práce. Musí býti zřízeny dostatečné školy odborné, aby na našich statcích pracovali lidé vzdělaní, lidé, kteří by dovedli v praktickém životě využitkovati vědy, kteří by uměli každý zjev dokonale chápati. Vzdělání to jest základním bodem všeho“.

Obr. 1 – T.G.M. a vláda na slavnosti položení základního kamene k budově České techniky (Zemědělská fakulta) v Dejvicích, 21. 6. 1925. Zdroj: HALÍK, Rudolf, Švehla ve fotografii, Praha 1938, s.19.

Velkou pozornost a důležitost kladla Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu pod vedením Antonína Švehly na studium a uchování poznatků a hodnot života na venkově. Švehla věděl, že pro rozvoj zemědělství do budoucna je potřeba znát a uchovat obraz venkova, jeho tradic a postupů práce pro budoucí generace. Tento odkaz a úkol přesně naplňuje nový odbor agrárních dějin ČAZV, který vznikl v prosinci roku 2020.

„Přejeme si, aby duševnímu rozvoji, vědeckému bádání, uměleckému tvoření a vyjadřování náhledu slovem a tiskem nebyla kladena žádná překážka, ale popřána úplná volnost.

K podpoře snad zachování a dalšího rozvoje svérázu krajových, k jejich studiu, jakož i k podpoře snah pro povznesení života všech stavů na venkově vůbec ve směru mravním i hmotném budeme usilovati o vybudování ústavu pro studium a povznesení venkova, pro který si vyžadujeme podporu samosprávy a státu“.

Odkaz Antonína Švehly pro současné zemědělství je nepochybný. Uvědomovali si to již představitelé Československé akademie zemědělské (ČAZ) stejně jako si to nyní uvědomují zástupci a členové ČAZV.  Na úmrtí Antonína Švehly v roce 1933 reagoval tehdejší generální sekretář ČAZ Ing. Dr. Edvard Reich vzpomínkou ve Věštníku ČAZ.

„Zemědělští intelektuálové, jejich odborná i vědecká činnost vůbec, měla u Antonína Švehly mimořádné pochopení, přízeň a podporu. Jeho zájem o zemědělské vyučování, výzkumnictví, vědu a osvětu byl stejně upřímný, jako hluboký. Založení Československé Akademie Zemědělské, Ústřední slovanské zemědělské knihovny a čítárny a vybudování Domu zemědělské osvěty v Praze usnadnilo jeho vzácné porozumění a podpora, kterou těmto akcím přinášel. Československá Akademie Zemědělská hned po svém založení jmenovala Antonína Švehlu svým členem skutečným a před jeho šedesátkou loni za nesmrtelné zásluhy, jichž si získal o zemědělství a stát, zvolila ho svým čestným členem“.

Padesáté Sborové zasedání ČAZ v úvodu zahájil vzpomínkou na nadčasové myšlenky a činy A. Švehly dr. Julius Stoklasa slovy: „Geniální jeho duch měl dalekosáhlé idee a cíle. Chci poukázat na jeho geniální ideu, kterou ve svém nitru stále choval a uskutečňoval, a to vytvoření Mezinárodního agrárního souručenství, v němž má býti organizován celý zemědělský svět. Jaká to vznešená idea!“

Jednu z dobových fotografií zobrazuje obr. 2.

Obr. 2 – A. Švehla organizátor a vůdce zemědělského lidu. Zdroj: HALÍK, Rudolf, Švehla ve fotografii, Praha 1938, s. 43.

Zřízení odboru agrárních dějin České akademie zemědělských věd

ČAZV je odbornou organizací Ministerstva zemědělství ČR a jako taková sleduje stav a vývoj zemědělského výzkumu, jehož nedílnou součástí je historie zemědělství a venkova společně s jejich lidskými aktéry, kterou odborně zkoumá vědní disciplína agrárních dějin. ČAZV se zřízením nového odboru stala organizačním, metodickým a konzultativním centrem agrárních dějin v ČR s mezinárodním zakotvením. ČAZV tím rozšiřuje počet svých odborníků zemědělského výzkumu, vývoje a vzdělávání, zintenzivňuje své zapojení v národních a zahraničních odborných strukturách, zvyšuje možnosti zpřístupnění a šíření výsledků zemědělského výzkumu veřejnosti, včetně zemědělské osvěty a vzdělávání a celkově podporuje úsilí trvale udržitelného rozvoje společnosti, pro jejíž existenci je zemědělství klíčovou oblastí lidského konání. Toto vyžaduje kontinuální prohlubování poznání o agrárním prostoru jak v současnosti, tak v minulosti, aby mohlo zemědělství i nadále rozvíjet svoji civilizační úlohu a hodnotu budoucím generacím, respektive podpory odkazu Antonína Švehly v rozvoji agrárního sektoru.

Od prosince 2020 pracuje v rámci České akademie zemědělských věd nový odbor agrárních dějin. Vznik v pořadí dvanáctého odboru schválil v prosinci 2020 ministr zemědělství Ing. Miroslav Toman, CSc., přičemž na vzniku odboru se významně podíleli vědečtí pracovníci Národního zemědělského muzea (NZM) a někteří v odboru nadále pracují. Účast na spolupráci muzeum současně nabízí členům Sítě zemědělských muzeí.

Oblast agrárních dějin je velmi důležitá z hlediska poznání historie a tradic zemědělství pro uchování jeho hodnoty pro budoucí generace. Společnými silami tak chtějí ČAZV a NZM šířit osvětu široké veřejnosti o významu zemědělství, krajiny a venkova pro současný i budoucí život nás všech.

Agrární dějiny jako dílčí disciplína historických věd se zabývají historickým vývojem zemědělství a agrárního prostoru. Doménu představují dějiny venkova a jeho obyvatelstva. Vědecká disciplína agrárních dějin odhaluje historické souvislosti, které vedly k současným agrárním strukturám a charakteru kulturní krajiny, zvláště pak zemědělské krajiny. Agrárně historický výzkum představuje výzkum interdisciplinární, reprezentující ekonomické, sociální, politické, právní, ekologické a kulturní aspekty dějin převážně venkovských společností, v obecnější rovině agrárního prostředí jako celku. Agrární dějiny mohou přispívat k poznání podstaty udržitelnosti zemědělství, k porozumění fungování tradičních ekosystémů a k identifikaci udržitelných způsobů zemědělské, lesnické, rybářské a potravinářské výroby a péče o krajinu a přispět tak udržitelnému rozvoji venkova a jeho obyvatelstva, resp. agrárního prostoru obecně. Vědní disciplína agrárních dějin disponuje potenciálem soustavně a cíleně poukazovat a ve svých výstupech zpracovávat a zdůrazňovat civilizační roli zemědělství vnímaného jako speciální kulturní dědictví se silnou identitotvornou funkcí. Prvořadou úlohou agrárních dějin je dokumentovat zemědělství a vývoj venkova v historických souvislostech s důrazem na člověka – zemědělce, na jeho vztah k přírodě a krajině, tak jak tuto myšlenku hlásal i Antonín Švehla.

Závěr

Přestože Antonín Švehla odešel již před 90. lety, jeho odkaz je neustále zde, a to nejenom v rámci explicitních znalostí uchovaných v knihách, ale také v zaznamenaných zkušenostech, na které navazují současné generace. Jeho myšlenky směřovaly k udržitelnosti celého agrárního sektoru a je více než důležité, aby nejenom jeho odkaz rozšiřoval celé společnosti odbor agrárních dějin České akademie zemědělských věd.

Použité zkratky:

ČAZ – Československá akademie zemědělská

ČAZV – Česká akademie zemědělských věd

ČR – Česká republika

ČSAZ – Československá akademie zemědělská

ČSAZV – Československá akademie zemědělských věd

ČSR – Československá republika

DZA – Dětská zemědělská akademie

KAŠ – Knihovna Antonína Švehly

NZM – Národní zemědělské muzeum

ÚZEI – Ústav zemědělské ekonomiky a informací

Použité zdroje:

MIHULKA, Stanislav a kol., Československá akademie zemědělská a její nástupnické organizace 1924 – 2004, Praha, 2004.

ČAZV – Česká akademie zemědělských věd, Osobnosti zemědělského výzkumu 20. století, Praha 2017.

REICH, Edvard, Antonín Švehla, Věštník Československé akademie zemědělské, roč. IX, č. 9, Praha 1933.

STOKLASA, Julius, Padesáté Sborové zasedání ČAZV, Věštník Československé akademie zemědělské, roč. IX, č. 10, Praha 1933.

REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ZEMĚDĚLSKÉHO A MALOROLNICKÉHO LIDU, Program a organisační řád Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, Praha 1922.

HALÍK, Rudolf, Švehla ve fotografii, Praha 1938.

STOCKÝ, Jan, Dr., Myšlenky A. Švehly a řešení současných úkolů agrární politiky, Praha 1936.