Václav Kupčák
Ekonomická
komise (EK) odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd
(OLH ČAZV) projednávala v dubnu 2002 téma “Ekonomika mechanizačních
prostředků a technologií v lesním hospodářství (LH) se zaměřením na
využití harvestorů” a v říjnu 2002 diskutovala o problémech ekonomiky
lesního semenářství v ČR. Z uvedených jednání vyjímám některé užitečné
poznatky.
Ekonomika harvestorů
Jarní zasedání EK (24.–25. 4. 2002) v
Telči bylo zaměřeno hlavně na ekonomiku harvestorů. S příspěvky
vystoupili také přizvaní zástupci z Lesnické a dřevařské fakulty (LDF)
MZLU Brno, zástupci firem Merimex, s.r.o., COFA, a.s. a Foresta Wood,
a.s.
V zemích s vyspělým LH docházelo v
těžební činnosti postupně od 80. let 20. století k rychlejšímu vzestupu
podílu sortimentních metod, soustřeďování dříví vyvážecími traktory a
těžby dřeva pomocí harvestorů. Nejdříve se tyto technologie začaly
objevovat ve skandinávských zemích, ale také např. v SRN, hlavně u
soukromých lesů. V současné době je ve Švédsku 2500, Finsku 1700, SRN
800 a v Rakousku 150 harvestorů. V ČR bylo v roce 2002 v provozu 40
harvestorů a přibližně 70 vyvážecích traktorů (ULRICH 2002). Předmětem
diskusí, analýz i výzkumu ve věci použití harvestorů jsou hlavně tyto
okruhy: šetrnější způsob k životnímu prostředí, ekonomické důvody a
širší společenské aspekty. Jednotlivé okruhy nelze od sebe oddělovat -
existují mezi nimi vzájemné vazby, nebo se prolínají.
Výhody harvestorové technologie
Snížení negativních vlivů na lesní porosty:
- snížení poškození stojících stromů usměrněným kácením při pádu stromů;
- snížení poškození stromů, kořenových náběhů a kořenů stromů absencí pojezdu techniky porostem a vlečením celých kmenů;
- snížení zhutňování půdy ukládáním klestu do
vyvážecích linií (vrstva větví ve vyvážecích liniích zamezuje také
přímému kontaktu strojů s kořenovým systémem stojících stromů);
- omezení tvorby erozivních rýh po průjezdu techniky používáním širokých nízkotlakých pneumatik;
- šetření primární a sekundární cestní sítě v lese
nevlečením dřeva jako při tradiční kmenové technologii a při
skládkování podél lesních cest;
- rychlost zpracování těžeb - omezení rozvoje
hmyzích škůdců. Z výzkumných úkolů v zahraničí i v ČR vyplynulo, že
míra poškození půdy a porostů po provedených probírkových zásazích se
pohybovala u harvestorové technologie 2–5 %, tradiční kmenové
technologie (motorová pila, kůň, univerzální traktor) na 7 %, ve
svažitých terénech (motorová pila, kůň, speciální lesnický traktor) až
na 22 % (ULRICH 2002).
Přímé a nepřímé ekonomické přínosy harvestorových technologií:
- produktivita práce, ergonomické podmínky a hygiena práce;
- uplatnění počítače v harvestoru - programování a
optimalizace výroby sortimentů dle kvality a ceny, druhování z celé
délky stromu;
- přesné elektronické měření délek, tlouštěk a objemu sortimentů;
- minimalizace diference z rozdílných způsobů měření dříví;
- usnadnění příjmu a evidence dřeva, okamžitý přehled o těženém množství a objemu jednotlivých sortimentů;
- disponibilita hotových sortimentů na lokalitě OM -
možnost dodávek dříví z lesa přímo odběrateli, možnost rychlé reakce na
požadavek odběratelů ke změně výroby sortimentů;
- transparentnost cen sortimentů na OM;
- úspora nákladů při převozu dřeva z lesa na manipulační sklady;
- eliminace násobného překládání dříví;
- zkrácení doby celého výrobního procesu a snížení
rozpracovanosti výroby – snížení vázanosti kapitálu, obrátkovosti zásob
a průměrného inkasa pohledávek.
Nejdůležitějším i určujícím ekonomickým činitelem
těchto technologií je výkon harvestoru, jenž ovlivňuje zejména typ
harvestoru a provedení těžební hlavice, kvalita a zkušenost operátora,
počet a délka sortimentů, přístupnost terénu (sklon), druh zeminy a
vlhkost, povětrnostní podmínky (roční doba), výčetní průměr kmene,
zakmenění, dřevina, viditelnost v porostu, množství těžené dřevní
suroviny na 1 ha, technologická příprava a příprava pracoviště,
vyznačení stromů a linek, plán nasazení, počet nutných přemístění
stroje a denní využití stroje (SCHLAGHAMERSKÝ 2001).
Další sociálně-ekonomické aspekty:
- předcházení nemocem z povolání - zejména vazoneuróze a těžkým úrazům při práci s motorovou pilou;
- plynulý dvousměnný provoz;
- úspory energetických vstupů;
- použitelnost technologií pro širokou škálu vlastníků a uživatelů lesa;
- zvyšování společenské úrovně činnosti v lesním
hospodářství a konkurenceschopnosti v relaci s okolními lesnicky
vyspělými státy.
Nevýhody harvestorové technologie
Harvestorové technologie není možné
nasazovat bez poměrně náročné technologické přípravy pracovišť,
profesních znalostí a zkušeností technicko-hospodářských pracovníků
(THP) a zejména operátorů – obsluh harvestorů a vyvážecích traktorů. Ve
výčtu těchto podmínek je na prvním místě uváděn stávající nedostatek
kvalitních vyškolených operátorů (včetně vztahu učňovského školství k
této profesi). Lidský činitel je tak většinou příčinou toho, že dochází
ke škodám na strojích, výrobním ztrátám a v neposlední řadě ke škodám
na lesních porostech a životním prostředí.
Nevýhodou harvestorových technologií
jsou vysoké pořizovací náklady (v závislosti na výkonové třídě se cena
bez kapitálových nákladů u malých a středních harvestorů nejčastěji
pohybuje mezi 7–9 mil. Kč, u vyvážecího traktoru mezi 6–8 mil. Kč),
vysoké požadavky na úlohu lidského činitele a dostatečné množství dříví
(koncentrace pracovišť) pro provozní nasazení celé harvestorové
technologie. Relativní nevýhodou těchto technologií je také skutečnost,
že jsou především určeny ke zpracování jehličnatých porostů. Zvláštní
problémy a bariéry v použití harvestorů spočívají v jistém
konzervativním přístupu k lesnictví v ČR i v současném reálném převisu
nabídky prací konvenčními technologiemi (KUPČÁK 2002).
Exkurze - LS Telč
V podmínkách lesů obhospodařovaných LČR,
s.p., se pohybuje odhadovaná výměra vhodných porostů pro strojní
sortimentové technologie v rozpětí 30–40 % (OLIVA 2002). Jedním z
regionů, kde jsou harvestorové technologie testovány, je kraj Vysočina.
Celková plocha lesů kraje činí přibližně 230 tis. ha, roční těžební
možnosti se pohybují okolo 1,2 mil. m3, zastoupení jehličnatých dřevin
dosahuje téměř 90 %, terénní podmínky jsou pro strojní sortimentové
technologie vhodné až z 80 %.
Při exkurzi se účastníci EK seznámili s
provozní problematikou LS LČR Telč a praktickými ukázkami v lesním
komplexu Javořice – výchovou a obnovou porostů těžebními technologiemi
sortimentní metodou s využitím harvestorů a vyvážecích traktorů v
probírkách, kombinací motomanulální technologie při uvolňování
přirozeného zmlazení a náletů pod mýtními porosty. Účastníci zhlédli
použití harvestoru ROTTNE 2004 (harvestor pro slabší probírky, šířka
184 cm, kácecí hlavice s úřezem do 45 cm na pařezu) v kombinaci s
vyvážecí soupravou SOLID F 9 (nosnost 9 tun, šířka osmikolového
podvozku 248 cm). Tržní cena uvedené technologie se v závislosti na
přibližovací vzdálenosti a hmotnatosti pohybuje okolo 400–500 Kč/m3 na
lokalitě OM. Cenu významně ovlivňují konkrétní podmínky pracoviště a
objem provedené těžby na pracovišti a v regionu. Minimální koncentrace
objemu se předpokládá ve výši 400 m3 těžby.
Lesní semenářství v ČR
Podzimní jednání EK (14.–15. 10. 2002) v
Semenářském závodě LČR, s.p., v Týništi nad Orlicí bylo převážně
věnováno aktuální problematice lesního semenářství v ČR.
Historie
Lesní semenářství vzniklo v souvislosti s
rozvojem holosečného způsobu hospodaření ve střední Evropě a se
zaváděním smrkových a borových monokultur ke konci 18. století.
Dosavadní způsoby sběru a luštění byly již nedostačující, proto začaly
vznikat semenářské závody. Na území ČR byl první semenářský závod
(Pošumavská luštírna) založen v roce 1910 v Českých Budějovicích s
kapacitou cca 500 tun šišek za rok. Snahy o zavedení znalosti původu
osiva se datují k roku 1927. Vedle toho se začalo přistupovat k
vyhledávání vhodnějších způsobů ošetřování osiva po sběru, hlavně jeho
skladování. Začala se zjišťovat i vnitřní kvalita osiva, energie
klíčení, absolutní hmotnost, klíčivost apod. V další etapě se začal
preferovat genetický základ osiva (uznané porosty, později šlechtění
dřevin). Hlavním úkolem se postupně stalo zajištění dostatečného
množství osiva co nejvyšší genetické hodnoty všech požadovaných druhů
dřevin pro každoroční výsevy.
O výstavbě centrálního Semenářského
závodu v Týništi n. O. bylo rozhodnuto na počátku 60. let 20. stol.
Investiční záměr počítal s roční zpracovatelskou kapacitou 2000-2500
tun šišek, jednorázovou kapacitou skladu cca 800 tun šišek a kapacitou
klimatizovaného skladu 50-60 tun. Součástí projektu byla potřebná
mechanizace pro příjem a skladování šišek (omezení práce s uskladněním,
provětráváním a luštěním).
Současnost
V současné době působí Semenářský závod
jako účelový závod LČR a poskytuje služby všem majitelům lesa – na
základě vyhlášky MZe č.82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově
lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi
lesních dřevin. Podle této vyhlášky lze použít k obnově lesa a k
zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa
pouze reprodukční materiál lesních dřevin, který pochází ze zdrojů
uvedených v příloze č. 1 vyhlášky.
Členění zdrojů reprodukčního materiálu a
direktivy pro přenos sadebního materiálu lesních dřevin obsahují také
pravidla OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj), jejímž
členem je i ČR. Tato pravidla definují podmínky a náležitosti exportu a
importu z hlediska původu reprodukčního materiálu a stanovují systém
kontroly a evidence tohoto materiálu v mezinárodním obchodu.
Od roku 1994 se v ČR projevují některé
tendence dovážet reprodukční materiál (zejména sazenice) ze zahraničí.
Lze však očekávat, že i nadále bude platit zásada, formulovaná nejen ve
všech až dosud vydaných pokynech a směrnicích, ale i v zákonu o lesích,
že je třeba zachovat a plně využívat především domácí reprodukční
zdroje a nepřispívat v měřítku větším, než je nezbytné, ke kontaminaci
domácích genových zdrojů cizím reprodukčním materiálem.
Exkurze
Při exkurzi se účastníci EK podrobně
seznámili s provozem Semenářského závodu v Týništi n. O. a strukturou
poskytovaných služeb (skladování suroviny, luštění semen, zpracování
dužnatých plodů listnáčů a keřů, uskladnění osiva - klimatizovaný
sklad, mrazírenské a chladírenské boxy, banka lesního osiva, předosevní
příprava - stratifikace osiva, moření osiva, třídění osiva dle
hmotnosti, nákup osiva ze zahraničí pro introdukci lesních a okrasných
dřevin a keřů, doplňková činnost ve výrobě ptačích budek).
Seznam použité literatury je k dispozici u autora.
Adresa autora:
Ing. Václav Kupčák, CSc.
Ústav lesnické a dřevařské
ekonomiky a politiky
LDF MZLU Brno
Zemědělská 3, 613 00 Brno
e-mail: kupcak@mendelu.cz
EKONOMIKA A ŘÍZENÍ
