VZNIK a HISTORIE ČAZV

ČAZV se hlásí k tradici a navazuje na činnost Československé akademie zemědělské, která byla zřízena výnosem Ministerstva zemědělství ČSR ze dne 29.11.1924 a Ministerstva vnitra ČSR ze dne 5.12.1924 jako ústřední vědecká zemědělská instituce, podporující badatelskou práci, osvětu a využití vědeckých poznatků v praxi.

Ke vzniku České akademie zemědělských věd (ČSAZ) a Slovenskej akadémie podohospodárskych vied (SAPV) a jejich možnosti rozvíjet široké spektrum aktivit ve prospěch zemědělských věd nevedla rozhodně jednoduchá cesta. Během řady historických etap se musely především vytvořit a dále rozvíjet základy vzdělanosti, související se zemědělskou činností a navazujícími obory. Dále musela vzniknout a dozrát potřeba k utvoření funkční institucionální nadstavby, která by ovlivňovala, popř. koordinovala, ale v každém případě sloužila potřebám rozvoje jednotlivých vědních disciplín v zemědělství, lesnictví a potravinářství.

Vývoj zemědělských věd a činnosti Akademií zemědělských věd v České, resp. Slovenské republice, lze schematicky rozdělit do šesti etap, s vědomím faktu odlišného vývoje na Slovensku:

 

I.  Období pokusnictví, počátků zemědělské osvěty a literatury (konec 18. – počátek 19. století).

Působení tzv. hospodářských společností v uvedeném období navázalo na přerušený vývoj zemědělského písemnictví před rokem 1620 a působení věhlasných osobností v tuzemsku i v zahraničí. Období působení hospodářských společností lze považovat za počátek systematického zemědělského výzkumu (pokusnictví) v souvislosti s tehdejším rozvojem přírodních věd. V ediční oblasti se šíří zejména vydávání návodů, kalendářů, spisů (monografií) a časopisů.

Hospodářské společnosti mj. usilují o zavádění nových osevních postupů, plodin, rozšíření stájového chovu zvířat, hnojení atd. Jako metoda (vědecké) práce jsou pořádány první ankety a zadávány výzkumné úkoly, zaměřené na řešení základů rozvoje polního hospodářství, chovu zvířat, oblasti vzdělávání, osvěty atd. Také vlivem činnosti hospodářských společností došlo mj. k urychlení přechodu z trojpolního na střídavé hospodaření, zavedení nových pícnin, technických plodin, rozvoji ovocnářství, lnářství, rozšiřování strojů, hnojiv, meliorací, poradenství, zemědělské literatury, výstav. Po roce 1848 již vznikají první speciální pokusné stanice, od roku 1864 také výzkumné ústavy.

 

II.   Vytváření základů systematického bádání na vědeckém základě, vznik výzkumných stanic a ústavů, rozvoj zemědělského školství a šíření zemědělského pokroku (počátek 19. století – vznik ČAZ v roce 1924).

Jako nejvýznamnější prostředník mezi zemědělci, zemskými a státními úřady a v roli středisek osvěty v této době (a později také v rámci ČSR) působily Zemědělské rady (v Čechách od roku 1872, na Moravě od roku 1897), zatímco na Slovensku šlo o tzv. župní hospodářské spolky (ekvivalenty hospodářských společností). V tomto období se zavádějí výkonnější odrůdy polních plodin, plemenářská práce, importy zvířat ze zahraničí, rozšiřuje se kontrola užitkovosti, intenzivněji se šíří zemědělská literatura v národních jazycích.

Zemědělské rady kromě správy některých ústavů vyvíjely řadu dalších prospěšných aktivit: zakládání rolnických mlékáren, zušlechťování obilovin, organizování pokusů s hnojivy aj.

Rychlý rozvoj  zemědělství a potravinářství ve druhé polovině 19. století vyžadoval nové poznatky a tak se intenzivně rozvíjely zejména následující obory: šlechtění rostlin a zvířat, výživa, hnojení, fytopatologie, a ochrana rostlin, veterinární péče (lékařství) a meliorace. Z tzv. zemědělského průmyslu se nejrychleji vyvíjely zejména cukrovarnictví, konzervárenství, výroba kvasných produktů. Studovaly se nové soustavy hospodaření, základy genetiky, organizace podniků, rozvíjela se zemědělská statistika, mapování půd, agrochemie, zootechnika. Při školách a statcích postupně vznikají specializované výzkumné stanice.

V důsledku nedostatečné koordinace práce vědecko-výzkumných stanic sílily snahy o zřízení „nadregionálních“ zemských ústavů (stanic), které začaly vznikat od roku 1899. Na Slovensku vznikaly výzkumné stanice většinou při rolnických školách. Přes značné úsilí se až do zániku Rakousko-Uherské monarchie nepodařilo vytvořit ústřední výzkumné středisko pro zemědělský průmysl. Postupně se začal rozvíjet výzkum lesnický, veterinární a ekonomický.

 

III.  Působení Československé akademie zemědělské a Svazu výzkumných ústavů v letech 1925 – 1952

Ke značnému rozvoji zemědělských věd na území ČSR poté došlo zejména v letech 1918 – 1938. V roce 1924 se splnil dlouho prosazovaný požadavek vybudovat ústřední vědeckou a osvětovou instituci k podpoře zemědělské vědy – založena ČAZ.

Československá akademie zemědělská se tak stala třetí nejstarší vědeckou zemědělskou institucí tohoto typu v Evropě (po Švédsku a Francii).

ČAZ, působící na území celé ČSR, své aktivity zaměřila zejména na podporu rozvoje vědeckého bádání, studium podmínek rozvoje zemědělství na vědeckém základě, péči o výchovu vědeckých pracovníků, popularizaci výsledků vědy a výzkumu, pořádání vědeckých anket k řešení praktických rozvojových otázek v zemědělství, potravinářství a lesnictví, rozvinula vydávání výsledků výzkumu a zemědělského pokroku ve vědeckých časopisech, učebnicích, edičních řadách popularizačních spisů, vybudovala Ústřední slovanskou zemědělskou knihovnu (třetí největší v Evropě), založila Ústav pro řešení ekonomických problémů v zemědělství, vysílala mladé zemědělské odborníky do zahraničí, ze svých nadací podporovala tvůrčí vědeckou práci atd. Podílela se také na rozvoji zemědělského (zejména vysokého) školství a podařilo se jí vybudovat celoevropské renomé.

Rozvíjela široké zahraniční styky, pořádala (a účastnila se) řady akcí mezinárodního významu. Vypracovala první návrh plánu zemědělské výroby. V širokém měřítku podporovala kulturní a osvětovou činnost na venkově, podporu poskytovala zemědělským spisovatelům a žurnalistům. Vedle úzkého propojení s vysokými školami ovlivňovala vývoj středního zemědělského školství.

V roce 1925 vznikl Svaz výzkumných ústavů zemědělských, který sdružoval všechna výzkumná pracoviště a usměrňoval rozvoj výzkumu ve všech odvětvích zemědělské výroby. Ve Svazu bylo koncem 30. let minulého století sdruženo 22 výzkumných ústavů, 67 výzkumných stanic a 22 pokusných objektů a statků.

Po roce 1945 byla vlivem obecně známých politicko-hospodářských změn činnost Akademie ochromena a v roce 1952 pak dochází k jejímu zániku. Svaz výzkumných ústavů zemědělských, který v letech 1945 – 1950 sdružoval 76 výzkumných ústavů a 46 výzkumných stanic, byl zrušen již v roce 1950.

 

IV.   Působení Československé akademie zemědělských věd (ČSAZV) v letech 1953-1962.

Toto období je charakteristické centralizovaným modelem řízení výzkumných ústavů prostřednictvím ČSAZV a její pobočky v Bratislavě. ČSAZV byla zřízena zákonem národního shromáždění (12. 12. 1952), přičemž ve své době byl tento akt důležitý pro zachování celistvosti výzkumu a umožňoval působení odborů ČSAZV na rozvoj specializovaných výzkumných ústavů. Zabezpečoval jednotné financování, možnost budovat nová výzkumná pracoviště, jednotně plánovat a řídit výzkum. ČSAZV z hlediska efektivnosti řídícího modelu a organizace výzkumu  v poválečném vývoji sehrála převážně kladnou, v kontextu hodnoceného období nejméně destruktivní roli.

V období vytváření JZD, státních statků a v pojetí rozvojových soustav 50. let však její činnost byla často spojena s nekritickým přejímáním sovětských poznatků a s transformací jevů vědě cizích, opírajících se o administrativně vytvořený monopol názorů a na základě toho vytvářených organizačních a personálních opatření. Mimo členství v ČSAZV zůstala řada vynikajících osobností předchozího období, spojených s činností dřívější ČAZ.

V českých zemích tehdy odbory a komise Akademie metodicky řídily celkem 49 výzkumných ústavů, stanic, laboratoří a kabinetů a pobočka ČSAZV na Slovensku prostřednictvím svých sekcí a dvou komisí metodicky řídila 16 výzkumných ústavů a laboratoří. ČSAZV pokračovala v rozvíjení mezinárodní spolupráce, vydavatelské činnosti a dalších aktivitách.

Potravinářský výzkum stál v tomto období mimo působnost ČSAZV, postupně docházelo k jeho rozmělňování a oslabování. Až v roce 1967 se stává součástí tehdejšího Ústředí zemědělského a potravinářského výzkumu také Ústřední výzkumný ústav potravinářského průmyslu, ostatní potravinářské ústavy však zůstaly vně tohoto organizačního modelu.

V roce 1962 byla ČSAZV na základě administrativního rozhodnutí zrušena argumentací, že když základní výzkum ČSAZV bude včleněn do ČSAV, dojde k urychlení zemědělského pokroku. Ve skutečnosti byla pod ČSAV převedena jen nepatrná část vědecko-výzkumných pracovišť, ostatní ústavy byly převedeny do kompetence ministerstev zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství s proklamovaným cílem „urychlené realizace poznatků výzkumu“.

Tímto způsobem zanikl vědecký orgán, na jehož názory v tehdejší organizační struktuře musela brát státní administrativa přece jen určitý ohled. Při řízení vědy nastalo období četných reorganizací, improvizací, omylů, které vedly k celkovému oslabení zemědělské vědy.

V roce 1968 se z tehdejšího Ústředí zemědělského a potravinářského výzkumu obnovuje od 1.1. 1969 Československá, Česká a Slovenská zemědělská akademie s příslušnými ústavy. Šlo o krátké období naděje pro stabilizaci výzkumu a perspektivní řízení vědy. Československá akademie zemědělská však zůstala nedobudována. V polovině roku 1974 byly ústavy opět přiděleny ministerstvům zemědělství a výživy, postupně pak do oborových podniků, Česká a Slovenská akademie zemědělská byly zrušeny. V listopadu 1974 byla ČSAZ reorganizována, aby alespoň formálně zůstala centrální vědecká instituce, která však nebyla vybavena potřebnými pravomocemi a nástroji.

 

V.  Období oslabování tvůrčí vědecké práce, její koordinace, účinného dlouhodobého plánování, dezintegrace a podnikové rozdrobenosti. Působení ČSAZ jako tzv. poradní instituce ministrů zemědělství a výživy, lesního a vodního hospodářství (1974-1989).

Řízení výzkumu v tomto období převzala ministerstva zemědělství a výživy a postupně oborové podniky. Plánování, řízení, financování a realizace výzkumné práce se dostávalo do stále horší situace, převládaly prvky administrativního řízení vědy. Československá akademie zemědělská působila v letech 1974-1979 podle prozatímního statutu, později podle statutu, který jí přidělil soubor úkolů jako poradnímu orgánu ministrů.  Plnění těchto úkolů však nebylo zabezpečeno nutnými kompetenčními, materiálními a organizačními podmínkami.

Přesto ČSAZ ve svých 12 vědeckých orgánech a 84 komisích postupně vytvořila platformu tří tisíc vědců, praktiků a dalších odborníků.

ČSAZ v tomto období připravila několik desítek závažných studií i tematických plenárních zasedání, jejíž výsledky byly předávány řídící sféře a formou vydavatelské činnosti také široké výrobní praxi. Vlivem tehdy uplatňovaného modelu řízení vědy byla ČSAZ postupně izolována od výzkumné a vývojové základny, mezinárodní vědeckotechnické spolupráce a dalších aktivit, podmiňující její efektivní činnost.

 

VI.  Vznik ČAZV a SAPV jako reakce demokratizaci společnosti a na nové státoprávní uspořádání (1993), vývoj české a slovenské zemědělské vědy v podmínkách tržního hospodářství do vstupu do Evropské Unie (2004).

Listopad 1989 přinesl kromě nastartování procesu demokratizace a přechodu k tržnímu hospodářství také počátek řady zásadních změn v oblasti řízení, financování a realizace výsledků zemědělské vědy a výzkumu. 5. prosince 1989 odstoupilo stávající předsednictvo ČSAZ. První období rekonstrukce ČSAZ zabezpečoval tzv. dočasný řídící výbor, ustavený 5. ledna 1990. K 1.1. 1991 byly ustaveny Česká akademie zemědělských věd a Slovenská akadémia podohospodárskych vied, v dubnu poté Akademie zemědělských věd ČSFR,  která po krátké době působení v souvislosti rozdělením ČSFR zanikla koncem roku 1992. Na její činnost od počátku roku 1993 navázaly Česká akademie zemědělských věd (ČAZV) a Slovenská akadémia podohospodárskych vied, ale již v rámci obou samostatných republik.

Česká a slovenská zemědělská věda se období 1993-2004 rozvíjela v rámci tržního hospodářství, kdy stát prostřednictvím ministerstev zemědělství garantoval (a nadále garantuje) základní finanční, organizační a kompetenční podmínky pro plnění vybraných směrů a aktuálních úkolů vědy a výzkumu. Postupně se rozšiřují možnosti, jak získat prostředky pro výzkum z alternativních zdrojů (EU, mezinárodní spolupráce, granty, zakázky z hospodářské sféry aj.). V rámci restrukturalizace vědecko-výzkumné základny část výzkumných ústavů přešla ze státního do privátního sektoru. V roce 2004 pracovalo v resortu MZe 10 výzkumných ústavů spolufinancovaných ze státních zdrojů. Na rozvoji zemědělských, potravinářských, lesnických věd a dalších příbuzných vědních oborů se v tomto roce podílelo 13 privatizovaných výzkumných ústavů.

Současné úkoly ČAZV, resp. SAPV jednoznačně vyplývají ze zřizovacích listin v platném znění. Kromě historicky stálého poslání, koordinovaně podporovat rozvoj zemědělských věd a výzkumu, zavádění nových poznatků do praxe a přispívat k osvětě směrem k veřejnosti,

však obě Akademie nyní plní do značné míry neformálně i roli propojení zemědělského výzkumu mezi resorty zemědělství, školství, zdravotnictví, životního prostředí, a zčásti i AV ČR (SR). Umožňuje tak resortu MZe ČR (MP SR) získávat prostřednictvím členské základny ČAZV i vhodné kontakty a informace a výsledky z oblastí odborné a výzkumné činnosti uvedených institucí.

Členy ČAZV (SAPV) jsou často rozhodující osoby a osobnosti podílející se na určování zaměření výzkumu a chodu uvedených institucí, ředitelé, rektoři, děkani, vedoucí kateder, vrcholoví představitelé orgánů státní správy atp. Obě Akademie rovněž spolupracují v podstatě se všemi významnými organizacemi na úseku zemědělství, potravinářství a lesního a vodního hospodářství v celé ČR a SR.

 

VII. Postavení a aktivity ČAZV v budoucnosti – vize, příležitosti a výzvy

Předpokládá se, že ČAZV bude mít v blízké budoucnosti obdobné postavení jako má dnes a bude pokračovat v aktivitách, které byly zahájeny nebo obnoveny v průběhu 90. let minulého století a ve kterých Akademie dosahovala významných výsledků. Kontinuálně budou pokračovat činnosti týkající se formování zaměření výzkumu, hledání nových priorit výzkumu v rámci účasti Akademie na aktualizaci Koncepce výzkumu a vývoje resortu MZe a při zajišťování odborných garancí při organizaci veřejných soutěží programů výzkumu.

Pro koncepci výzkumu a vývoje resortu Mze navrhla ČAZV základní teze, které jsou aktuální jak v současnosti, tak i do budoucna:

Zaměření výzkumu a jeho výsledky musí přispívat k dosažení cílového stavu trvale udržitelného a konkurence schopného  zemědělství, lesnictví, potravinářství a navazujícího zpracovatelského průmyslu a ochrany půdy a hydrosféry, při zajištění produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství,  při uspokojování potřeb společnosti v oblasti zdravé výživy a při šetrném využívání neobnovitelných přírodních a lidských zdrojů.

Výzkum je nutno orientovat tak, aby přispěl svými výstupy k dosažení výše uvedeného cíle, především napomohl ke zvýšení efektivnosti celého sektoru a působil na odstranění negativních trendů vývoje v sektoru zemědělství.

 

Cíle koncepce výzkumu a vývoje na další období podle návrhu navrhla ČAZV jsou:

 

  • Propojit koncepci výzkumu s agrární politikou, její sepětí s poradenstvím a koordinace s dalšími oblastmi veřejného zájmu tak, aby výzkum a vývoj významně přispíval k trvale udržitelnému  rozvoji společnosti a hospodářské prosperitě ČR.
  • Zabezpečit efektivnost a vyšší výkonnost vědeckovýzkumné základny resortu účelnou organizační strukturou výzkumu a vývoje a  systémem řízení a financování výzkumu, stanovením a naplňováním priorit a posílením principu zásluhovosti.
  • Zlepšit provázanost základního a aplikovaného výzkumu pro účely vývoje nových konkurenceschopných výrobků a služeb a vytvořit podmínky pro účinnější transfer výsledků výzkumu pro praktické využití v podnikatelské sféře
  •  Podpořit rozvoj efektivní mezinárodní spolupráce, zejména se zeměmi EU.
  •  Zajistit dostatečné podpory výzkumu v resortu MZe v souladu s trendy podpory vědy a výzkumu v ČR jako celku.

Významným krokem pro naplňování cílů koncepce výzkumu je stanovení priorit výzkumu. ČAZV navrhla nebo se přímo účastnila procesu stanovení priorit ve stávajících programech výzkumu MZe a Národního programu výzkumu a je připravena v této činnosti nadále pokračovat.

Akademie bude do budoucna ještě více než dnes platformou pro komunikaci mezi výzkumnými pracovníky různých institucí v rámci i mimo resort, v rámci jednoho vědního oboru i mezi obory. Příležitostí pro Akademii a všechny její členy, kterou si dosud málo uvědomujeme, je její nezávislost na managementech výzkumných organizací a politických zájmech, což by se mohlo na půdě Akademie projevit novými nekonvenčními návrhy, nápady, řešeními a změnami v orientaci výzkumu, které budou zdrojem pokroku, přičemž nemusí být vždy v souladu s většinovými názory.

Nezastupitelná je a bude nadále úloha  Akademie při rozvoji vědních oborů celého agrárního sektoru. Významným přínosem Akademie v posledním období bylo zvýšení úrovně vydávaných vědeckých časopisů. Očekává se, že tento trend bude i nadále pokračovat a že ve vydavatelské činnosti Akademie dojde k dalšímu rozvoji. Akademie by ráda navázala na tradice činností v předchozích obdobích a obnovila společně s MZe vydávání metodik pro praxi, metodik pro poradenství, odborných knih a monografií pod svou odbornou garancí Akademie.

Přestože komunikace Akademie s představiteli MZe se v průběhu posledních 10 let výrazně zlepšila a orgány Akademie anebo její členové jsou stále více využíváni  pro činnosti a úkoly ministerstva, jsou dosud rezervy v naplňování funkce Akademie jako poradního orgánu ministra zemědělství.

Výzvou pro budoucí činnosti Akademie je upevnit svoji pozici při rozvoji mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu  a nalézt formy pro vyšší využívání výsledků světového výzkumu a know how v naší praxi. Akademie by mohla významně ovlivnit očekávané změny v Agrární politice v ČR a v EU a v realizaci této politiky a přispět tak k trvalé udržitelnosti zemědělské a lesnické činnosti na našem území a ke stabilitě a rozvoji venkova a prosperitě všech navazujících odvětví agrárního komplexu.

 

VIII.   Slovo závěrem

Z chronologického přehledu vývoje existence Akademií a v souvislosti s tím i českého a slovenského zemědělského, lesnického a potravinářského výzkumu by čtenář mohl mylně dospět k dojmu, že kromě reorganizací a obecně administrativních činností nezbýval prostor pro vlastní odbornou činnost.

Ve skutečnosti však se organizační změny týkaly především forem řízení a na tzv. „nižší“ orgány tolik nedoléhaly. Odbory a jejich komise, subkomise, poradní sbory, jak se v dané době nazývaly, naštěstí vyvíjely své aktivity prakticky bez přerušení, dokonce i v době, kdy Akademie formálně prakticky neexistovaly. V odborech a  specializovaných komisích se soustřeďovali a také dnes se soustřeďují přední odborníci příslušného zaměření vědecko-výzkumné sféry, univerzit, útvarů státní správy a samotné zemědělské a potravinářské praxe, aby v rámci své, často interdisciplinární spolupráce, vytvářeli konkrétní hodnoty a vytyčovali tak trendy rozvoje jednotlivých vědních oborů.

V průběhu 80 let se v odborech a komisích vystřídala řada pracovníků, ochotných bez sebemenších nároků na hmotné ocenění věnovat pro společné dílo svůj čas.

Těmto je na tomto místě třeba vyjádřit poděkování.